Bůh mrtvých a Bůh podsvětí. Usirev byl jeden z nejstarších a nejrozšířenějších Bohů Egypta. Zároveň si na rozdíl od mnohých jiných Bohů dokázal udržet svou původní podobu, aniž by se různě měnil, spojoval s jinými Bohy apod. Legenda hovoří, že právě Usirev vyvedl egyptský lid ze zvířecího stavu, naučil je ctít Bohy, dal jim poznat jak získávat plody země a dal jim zákony. Poté se vypravil, aby stejným věcem naučil i okolní svět. To se mu však nezdařilo, neboť ho jeho bratr Set zavraždil ze žárlivosti k jeho slávě a úctě u egyptského lidu, a tak se Egypt stal jedinou vyspělou zemí. Vraždu provedl Set tak, že sestrojil truhlici přesně dle rozměrů Usireva a přinesl ji na hostinu k Usirevově poctě. Všichni se kráse truhly obdivovali a chtěli ji získat. Set tedy řekl, že ji dostane ten, který jí co nejdokonaleji zaplní, když si do ní lehne. Všichni pak postupně ulehli do truhly, ale nikdo ji nedokázal zaplnit. Až jako poslední vstal Usirev a položil se do truhly. Ostatní přiskočili a zavřeli víko, přibili hřeby a spáry vylili olovem. Truhlu pak odnesli k řece a spustili ji po proudu k moři. Mrtvého Usireva našla po dlouhém hledání Iset s Nebthetou a jeho tělo dopravili do Neditu. Jakmile Set uviděl Usirevovo tělo, vrhl se na něj a rozsekal jej na šestnáct kusů. Jednotlivé kusy pak rozházel po celém Egyptě, aby nemohlo dojít k opětovnému ožití Usireva. Eset s Nebthetou jeho tělo opět našli, poskládali dohromady a Eset mu máváním svých křídel vdechla život. Oživlý Usirev vstal a Eset oplodnil. Když poté Usirev navždy zemřel, vyslal Bůh Ra černého šakala, aby jeho tělo řádně mumifikoval a provedl příslušné obřady, aby Usirev mohl žít věčný život na onom světě. Onen šakal byl Anubis. Tím se Usirev stal vládcem podsvětí a pánem mrtvých. Eset pak porodila Usirova syna Hora. Usirevova podsvětní říše, do které bylo povoleno vstoupit jen těm, kteří obstáli u posledního soudu (v opačném případě skončili v útrobách Bohyně Amemaity), nebyla totožná s představou křesťanů či muslimů a posmrtném ráji. V Egyptě se jednalo o říši, která byla dosti podobná té na zemi. Mimo to měl Usirev i celou řadu dalších významů: Bůh Nilu, Vládce úrodné země, Pán potravy, byl uznáván i jako Bůh slunce, vody, půdy, vegetace a dalších přírodních sil. Usirev bývá zobrazován jako muž bílou hornoegyptskou korunou lemovanou červenými pšrosími péry. Na bradě má božký vous, na krku pověšen nilský kříž a v rukou drží berlu a důtky. Jeho posvátným zvířetem byl býk Kemver, jeho hlavním symbolem byl sloup stálosti zvaný Džed. Usirev měl v Egyptě hodně svatyň, z nichž každá stála prý na jednom ze šestnácti míst, kde byly pohřbeny jednotlivé části jeho těla. Nejvýznamnější z nich byla v Ebozevu.

 


SG-Portál.eu