Tanit pochází z fénické mytologie. Byla Bohyní nebe, měsíce včetně hvězd a plodnosti. Byla uctívána hlavně v Kartágu. Původ jejího jména znamená Hadí žena. Toto jméno bylo také příbuzné s Egyptským Tanetu a podobné Hathor, Bohyni světla. Později učenec Olyan přinesl přesvědčivý důkaz, že je ztotožňována s Astarte, řeckou Bohyní milosti a plodnosti, která byla uctívána jako Bohyně matka a rovněž patronka válečníků. Tanit byla manželkou Baala Hammona. S kultem Tanit byly spojené lidské oběti, zvlášť oběti dětí. Povinnost obětovat děti na oltář se vztahovala především na vysoce postavené rodiny. Někteří boháči samozřejmě nechávali namísto svých potomků obětovat podstrčené děti otroků (tímto způsobem byl údajně zachráněn např. Hannibal). Dokladem lidských obětí přinášených v Kartágu je především tzv. tofet v dnešním Salambu. Tofet byla foinická svatyně, v níž byly pořádány obětní obřady dětí a zvířat k uctění božstev Baala Hamona a Tanity. Tělesné pozůstatky obětí byly ukládány do uren a místo uložení urny bylo označeno kamenným náhrobkem ve tvaru trůnu, oltáře nebo kapličky. Ve svatyni Bohyně Tanit se nacházel oltář, mající velký význam v dobách římského císařství. Kartáginský symbol Bohyně Tanit byl trojúhelník, který představoval její roucho, překrývané kruhem, což byla její hlava a horizontální linií mezi nimi, což byla její ramena. Symbolizovala také palmu, Strom života, v středozemní pouštní oblasti. Dalším jejím uváděným symbolem je holub, granátové jablko, ryba a znak "T". Římané ji spojují s Juno, starořímskou ochrannou Bohyní a často ji znázorňují jako okřídlenou Bohyni se zvěrokruhem kolem její hlavy a sluncem a měsícem v jejích rukách. V umění byla zobrazována jako postava ženy podpírající rukama prsa.

 


SG-Portál.eu