Pozemské

Třída Daedalus (X-304)

Druhá generace mezihvězdné vesmírné lodi, vyvinuté armádou Spojených států a jejich spojenci. Její prvotní misí, pod velením plukovníka Stevena Caldwella, bylo poskytnutí pomoci atlantské expedici ocitající se v obležení Wraithskou útočnou flotilou v galaxii Pegasus a chránící antické město před zničením.

» Více informací o BC-304 - Daedalus «
S touto nejmocnější „pozemskou“ lodí jsme se poprvé setkali v 2x01 The Siege - Part III, kde přiletěla na pomoc Atlantis v obraně proti Wraithům.


Třída Daedalus (nejdříve X-304, poté BC-304, BC = Battle Cruiser) nahradila Promethea, který byl jedinou lodí své třídy. První loďí této třídy byl stejnojmenný Daedalus. Po zkušenostech s Prometheem byla vytvořena odlišná designová kocepce, a opraveny předešlé chyby. Mimo antické transportní kruhy přibylo mnohem účinější asgardské teleportační zařízení.

Později byly lodě třídy Daedalus dovybaveny asgradskými zbraněmi a jinou vyspělou technologií:
Nyní už není třeba používat na přenášení osob a objektů rádiový přijímač přichycený na daném objektu či osobě. Nová technologie umožňuje zaměřit věc bez vysílačů. Ovšem hned první den Daedalova nasazení bylo transportní zařízení upraveno, respektive byla odstraněna pojistka, která znemožňovala přenášení jakýchkoliv zbraňových systémů (krom pár výjimek, např. přenesení jaderných hlavic na lodě Wraithů v seriálu Hvězdná brána: Atlantida).
Mezigalaktický hyperpohon. Tento pohon je razantně výkonnější než u X-303. Díky jeho rychlosti umožňuje překonat vzdálenost mezi Zemí a Atlantis přibližně za 18 dní bez ZPM, se ZPM během 4 - 5 dní.
Štít. Má větší kapacitu oproti starším a pomaleji se vybíjí. Odolá většině nebezpečných faktorů.
Jádro. BC-304 mají výkonnější jádro, které dovoluje napájet více sekcí při přesouvání energie. Ovšem posádky BC-304 této energie „navíc“ využívají k posílení štítu.
Asgardské energetické paprsky - zbraňový systém vyvinutý Asgardy - odlišný od jejich dosavadních zbraní... Jedná se o paprsek s delší dobou trvání, který je schopný štít lokálně tak vytížit, že selže a pustí energii skrz. Je to jediná zbraň schopná zničit mocné Orijské křižníky ale i Antické lodě třídy Aurora... Velice účinná je i proti Wraitským lodím... Dosud nebyla testována proti Goa'uldské lodi třídy Hatak nicméně při srovnání účinnosti proti Ori křížníku by tuto loď měla být schopna zničit na jednu salvu...
[editovat]
Lodě třídy Daedalus
USS Daedelus – Jeho primárním účelem bylo spojení mezi Atlantidou a Zemí.
USS Odyssey – Poprvé se objevila v 9. řadě, kdy ji generál Landry poslal vysvobodit tým SG-1 . Následně byla použita na získání mnoha hvězdných bran, které ukradl Ba'al, nebo jeden z jeho asi tuctu klonů. V této první misi běžely systémy lodi na 90%, přesto se loď postavila Ba'alovu ha'taku a třem ha'takům Lucianské aliance. Odyssey jako první loď zničila Orijskou mateřskou loď a je primárně určena pro obranu Země. Mimo to v desáté řadě navštívila Atlantidu. Na Odysseu byly všechny asgardské systémy nainstalovány před hromadnou sebevraždou Asgardů. Jako jediná loď této třídy je vybavena asgardským odkazem- jejich vlastním archivem a ZPM.
Koroljov – Tuto loď dostalo Rusko na samém konci deváté řady. Jejím prvním a posledním velitelem byl plukovník Čechov. Tato loď byla urychleně dokončena a zúčastnila se bitvy s Orii. V bitvě byla zničena, avšak zachránilo se šest členů posádky, Daniel Jackson který se transportoval na Orijskou loď a podplukovník Cameron Mitchell, který z poškozené lodi unikl v letounu F-302.
USS Apollo – Další loď ze série lodí BC-304 (třída Daidalos) Je primárně určená pro Atlantis a zde se střídá s lodí Daidalos v zásobování a obraně města. Ve čtvrté sérii byly obě lodě již vylepšené o asgardské zbraňové systémy vyslané do boje proti Asuranům spolu s koalicí bytostí z galaxie Pegasus a byly velice úspěšné. (Asurani byli poraženi)
USS George Hammond (dříve Phoenix)– Poprvé se tato loď objevila v alternativní časové linii pod názvem Phoenix (epizoda 4x20), kde byla přidělena k Atlantis a velela jí plukovník Samantha Carterová. Phoenix dlouho prováděl úspěšný partyzánský boj a zničil velké množství Wraithských úlů ale byl chycen do léčky a následně těžce poškozen a plk. Carterová evakuovala posádku a sama provedla sebevražedný útok na Wraitskou loď, která následně vybuchla a vzniklá tlaková vlna zničila další dvě Wraitské lodě. Phoenix byl později přejmenován na USS George Hammond, jako pocta generálu Hammondovi, který v seriálu zemřel na srdeční slabost stejně jako jeho představitel Don S. Davis. Hammond se jako první pozemská loď objevil v seriálu Stargate Universe, a to v pilotní dvojepizodě.
Sun Tzu – Zmínka v díle Enemy at Gate (5x20). Velitel Appola poslal Atlantis zprávu, ve které se zmiňoval o tom, že Sun Tzu vypouští atmosféru. Pravděpodobně ale loď stále existuje. Podle producenta Josepha Mallozziho patří Čínské lidové republice.



Sekce
 

Zde je popis jednotlivých sekcí lodi:
Můstek: můstek je velice podobný jako na X-303. Uprostřed sedí velitel lodi, což je na Daedalu plk. Caldwell. Po jeho pravici sedí taktický a zbraňový důstojník, který ovládá štíty a zbraně. Po velitelově levici sedí pilot lodě. Pilot má na své konzoli radar a dvě pilotní páky, kterými ovládá celou loď. Za velitelem je 3D mapa, na ní velitel spolu s vybranými členy posádky vymýšlí plán pro nadcházející situaci. Okolo sedadel a mapy je spousta konzolí. Jsou to obrazovky, které ukazují stav lodi, radar, nepřátelské jednotky v okolí, hlášení o stavu atd., jsou tam především proto, aby měl velitel větší přehled, ale samozřejmě je používá i personál. Přední okno, ze kterého je výhled před loď, funguje také jako konzole, která zvýrazní všechny lodi ve výhledu.
Hangáry: Jeden je na levé a druhý na pravé straně lodi. Jsou v nich většinou F-302, ale při některých misích, zvláště pro Atlantis, v nich kotví Puddle Jumpery. Hangáry jsou prostorné, v každé je semafor, který ukazuje pilotům, kdy mají vystartovat. Všechny stíhačky obývají pouze jeden z hangárů, a to ze strategických důvodů (kdyby v jednom havarovala stíhačka a blokovala rampu, můžou piloti do druhé).
Jídelna: K dostání tu je káva a občerstvení v jakoukoliv denní i noční hodinu. Při některých akcích je jídelna používána jako provizorní ošetřovna. V případě bojového konfliktu přichází jídelna o proud jako jedna z prvních sekcí.
Obytné sekce: V obytných sekcích jsou ubytování členové posádky + hosté. Tyto sekci v případě bojového konfliktu přicházejí o proud.
Odpočinková místnost pro piloty: V těchto místnostech odpočívají piloti před/po svých akcích. Tyto místnosti jsou před vstupem do každého ze dvou hangárů.
Strojovna: Jelikož nové technologie, které jsme dostali, jsou na nás příliš vyspělé, musí je kontrolovat samotný Asgard. V Atlantis je to Hermiod. Jinak okolo sedí technici a kontrolují stav lodi, problémy hlásí na můstek. Ze strojovny je okno s výhledem na hyperpohon.

 

BC 304 nebo také třída Daedalos



Hlavní charakteristika:



počet stíhaček:

16 F 302



výzbroj:


Popis

304, také známé jako válečné lodě třídy Daedalus, jsou lodě pro přepravu v hlubokém vesmíru (DSC), postavené lidmi, ale také jsou to bojové lodě (BC). Je to nejpokročilejší třída lodí ve flotile Tau’ri, schopné soupeřit i s nejmocnějšími kosmickými loděmi cizích ras, s využitím asgardské technologie. Tyto lodě jsou ale mnohem menší než hlavní válečné lodě Asgardů, Goa'uldů, Oriů, nebo Wraithů. Do roku 2009 bylo postaveno šest válečných lodí třídy 304 Daedalus. Tyto lodě jsou: USS Daedalus, USS Odyssey, RFS Korolev, USS Apollo, PLA Sun Tzu, USS George Hammond (Phoenix). Z toho 5 (4 – nevíme, co se stalo ze Sun Tzu, pravděpodobně neopravitelná) těchto lodí je stále ještě v aktivní službě. Všechny až na dvě jsou provozovány USAF (letectvo Spojených států). RFS Korolev dostali Rusové, ale následně při jeho první misi byl zničen Orii, zatímco druhá loď PLA Sun Tzu, je provozována čínskou vládou a co o ní bylo slyšet naposledy, tak byla ochromena a musela být evakuována (SG-1 9x20 – Kamelot, SGA 5x20 – Nepřítel před branami).

I když je označována jako "sesterská loď" Prométhea, 304 se výrazně liší ve svém designu a technologiích. Zatímco Prométheus byl původně postaven za použití vlastní a přetvořené technologie Goa’uldů, zabudovaných transportních kruhů a následně pak několikrát upgradován technologiemi Asgardů, 304 měly již asgardskou technologii začleněnou v původním designu. Všechny lodě třídy 304 jsou již z výrobní linky vybaveny asgardskými štíty, senzory, transportním systémem a mezigalaktickým hyperpohonem, který umožnil, aby loď mohla zásobovat Atlantis v galaxii Pegasus (SG-1 8x19 – Moebius, SGA 1x20 – V obležení).

Avšak Asgardé zpočátku odmítli instalovat na 304 jakékoliv jejich zbraně. Názor změnili až v době, kdy byli konfrontováni se zánikem jejich druhu. V roce 2007 byla vybavena vlajková loď flotily Tau’ri, Odyssea, jejich nejmodernější technologií, včetně nejmodernějším typem zbraní, jaké jsme ještě nikdy ve Hvězdné bráně neviděli (vyjma Orijské lodi), tzv. plazmový paprsek, který vystřeluje souvislý proud energie. Později byly Daedalus a Apollo také modifikované těmito zbraněmi. Předpokládá se, že všechny budoucí lodě budou mít tyto zbraně (SG-1 10x20 – Bez konce, SGA 4x11 – Všechny mé hříchy budou vzpomenuty, 4x20 – Poslední muž).

Nahoru

Design

Lodě této třídy jsou postaveny s podobným designem, jako loď Prométheus, ale mají specifické rozdíly. Je navržená jako přepravce a obsluhuje se jinak v boji než Prométheus, který má design spíše bitevního křižníku. Bitevní křižníky měly obvykle těžké zbraně, ale jejich trup je dělal rychlejší a snadno poškoditelné. Pro přepravce je typický jejich "roj" bojových letounů. Třída 304 je malinko věší a širší než Prométheus, ale rozměry nejsou tak patrné, jako design, který je mnohem uhlazenější než u Prométhea. Výška hlavní sekce není tak patrná, ale zadní věž extrémně vyniká v Prométheovi, zatímco v 304 je pryč. 304 má na své zádi také samozřejmě nějakou strukturu, která se považuje za zadní věž (vizuálně podobná nástavbě na palubě námořních bitevních lodí), ale je mnohem menší a mnohem méně hranatá. Tato věž sedí na desce, která se rozšiřuje přes celou zadní část lodi a na okrajích je zakřivena skoro až k postranním gondolám (menší podsvětelné motory a hangáry pro F-302). Můstek je přesunut ze zadní věže na vrcholu zadní struktury, na střední část lodi, těsně před tuto zadní desku. Pro své podsvětelné zrychlení má dva hlavní válcové motory na zádi pod deskou, které jsou lemovány ještě po čtyřech menších motorech po obou stranách lodi na zadní straně hangárů. Pro vstup do hyperprostoru používá čtyři hypermotory, rozložené po stranách obou hlavních motorů, které se krátce rozsvítí při vstupu do hyperprostoru, ale jinak nezáří, včetně hyperprostoru.

Lodě mají také dva trupy, jeden jako brnění pro boj a druhý pro zachování životního prostředí. Trup je ze slitiny trinia, což je obzvláště silný kov, který je více než stokrát pevnější a lehčí než ocel. Trup těchto lodí je zvláště odolný proti útoku, protože přežijí i útok mateřských úlů Wraithů na nechráněný trup, bez vážného poškození.

Nahoru

Základní technologie

304 se může pochlubit velkým množstvím neuvěřitelně vyspělých technologií, z nichž většina je od Asgardů, kteří pomohli udělat z 304 impozantní plavidlo, schopné soupeřit s kosmickými loděmi většiny ras. Na rozdíl od svého předchůdce BC-303, nová třída lodí 304 Daedalus měla několik významných výhod v tom, že více pokročilé cizí technologie byly začleněny již v původním návrhu a nikoli přidány později.
Asgardské počítačové jádro

Asgardské počítačové jádro je databáze všech znalostí Asgardů. Počítačové jádro zahrnuje vědecké znalosti a také znalosti celé asgardské historie, interaktivní hologram každého Asgarda, informace o transportní technologii, štítech, zbraních, hyperpohonu, časovou dilatační technologii a má nezávislý zdroj energie. Tyto funkce tohoto zařízení jsou pouze povrchní, které je určitě plné dalších schopností, které čekají na objevení. Časová dilatační technologie byla přímo integrována v samotném jádře. Jádro je velmi uživatelky přívětivé a uživatel mohl stáhnout jednoduché programy, které ho instruují, jak jádro správně používat a vykonávat širokou škálu funkcí, bez požadujících detailnějších znalostí problému specifické funkce. Počítačové jádro mohlo také prezentovat holografický obraz každého Asgarda na záznam jako rozhraní, určené na pomoc každému, kdo nerozumí asgardskému jazyku, nebo technologii samotné.

Asgardé nám dali toto počítačové jádro jako dar, aby nám pomohlo v boji proti Oriům. Asgardé ho instalovali na Odysseu v roce 2007 před svou sebevraždou. Do roku 2008 bylo asgardské jádro nainstalované na Daedala a pravděpodobně i na jiné lodě této třídy. Tyto verze byly ovšem esteticky odlišné, takže není vyloučeno, že se od původního mohou lišit i jinak. V alternativní časové linii měl Phoenix také místnost, která obsahovala asgardské počítačové jádro (SG-1 10x20 – Bez konce, Hvězdná brána: Archa pravdy, SGA 4x20 – Poslední muž, 5x01 – Záchranná operace).
Holografický displej (HUD)

Na lodích třídy 304 Daedalus se holografický displej zobrazuje až na prostředním předním okně můstku. Displej je samozřejmě průhledný a překrývá tak obrazy skutečných objektů, které mohou být viditelné skrz okno ve vesmírném prostoru, jako např. nepřátelské lodě, hvězdy, mlhoviny a další zajímavosti. Stejně jako u HUDu Puddle Jumperu, výhled z můstku zůstává volný, což znamená, že pilot a posádka stále vidí na bojiště a dokonce střely ze zbraní, které dopadají na štít a rozptylují se před ním. Na holografickém displeji si posádka může zobrazit cokoliv, co je zrovna zajímá, třeba plán lodi, když je někde něco poškozeného, nebo senzorová data z okolí lodi, aby si mohli vytvořit nějaký plán o situaci tam venku a podobně (SGA 2x11 – Úl).
Komunikační systémy

Komunikace napříč galaxií a mezi loděmi je zprostředkována pomocí subprostorových komunikátorů. Tato technologie byla pravděpodobně zkopírována z goa'uldských Ha'taků, nebo Tollánských komunikátorů daných Tok'ry. Zařízení počítají s okamžitou komunikací, alespoň v šíři naší Galaxie, ale nemůže dosáhnout galaxie Pegasus, nebo vnějšího okraje Mléčné dráhy. Asgardé jsou schopni poslat na loď data, ale loď nemůže zaslat informace zpátky k nim. Komunikační zařízení na těchto lodích dokáží komunikovat s komunikačními zařízeními na jiných lodích, jako antických, asgardských, goa'uldských, orijských a wraithských. Takže všichni pravděpodobně sdílejí subprostorovou komunikaci, nebo byla snaha přizpůsobit cizí technologie s komunikačními sadami. Loď má samozřejmě také vnitřní komunikační systém, podobný, jako na Prométheovi, takže měla interkom a telefony skoro všude, více v Prométheovi (SG-1 10x20 – Bez konce, SGA 2x01 – V obležení).
Maskovací zařízení

Odyssea také získala velmi účinné maskovací zařízení antického designu od Dr. Daniela Jacksona, který v té době vlastnil antické znalosti. Nejprve plukovník Samantha Carterová měla problém loď odmaskovat, avšak nakonec byli schopni demaskovat loď prostě stisknutím několika tlačítek. Není známo, zda má tuto schopnost i jiná loď třídy 304 Daedalus, ale je to pravděpodobné, protože Daniel zřejmě upravil jen štíty lodi do určité míry, podobně jako na Puddle Jumperu. Daniel tvrdil „mít ZPM pomůže“, takže je možné, že využil nějakým způsobem ZPM na lodi při vytváření maskování, nebo že to není tak efektivní, jako na jiných lodích, které požadovali úroveň energie, kterou mohly poskytnout jen ZPM (SG-1 10x14 – Maskování, 10x19 – Panství).
Podprostorový kondenzátor (alternativní realita)

Podprostorový kondenzátor byl systém vytvářející energii, vytvořený paralelní verzí expedice Atlantis, za účelem nového vývoje v oblasti výroby energie. Může dosáhnout úrovně energie "blízké-ZPM", ačkoli je neznámo, co termín "blízko" přesně znamenal. Stejně jako ZPM, které čerpá energii z uměle vytvořeného a obsaženého regionu podprostoru, tento kondenzátor ji čerpá z našeho podprostoru. ZPM se nakonec vyčerpá, ale vzhledem k tomu, že kondenzátor nečerpá energii z omezené zahrnuté oblasti podprostoru, ale místo toho čerpá energii z našeho podprostoru a času, podprostorový kondenzátor je obnovitelný zdroj energie. Nicméně je tam limit, kolik energie může být uloženo a dostupné najednou. Takže i když je v tomto zdroji energie velký potenciál, je omezen pouze na chvíli. Tento systém byl instalován na alternativní verzi Daedala, s cílem poskytnout energii pohonu alternativní reality. Nicméně chyba v systému pohonu způsobila, že se pohon neustále aktivoval a prováděl zkoky z jedné reality do druhé, jakmile shromáždil dostatečné množství energie k zahájení akce (SGA 5x04 – Daedalos na druhou).
Pohon

Lodě třídy 304 Daedalus mají několik způsobů manévrovatelnosti, zejména 3 motory: manévrovací trysky, podsvětelný pohon a asgardský hyperpohon. Alternativní verze Daedala byla vybavena ještě čtvrtým pohonem, známým jako pohon alternativní reality, který umožňuje lodi cestovat mezi různými alternativními realitami (SGA 5x04 – Daedalos na druhou).
Hyperpohon

Tau’ri byla poskytnuta technologie asgardského hyperpohonu, jako poděkování za jejich pomoc v boji proti Replikátorům a je nyní standardem na lodích třídy 304 Daedalus. Avšak tyto pozemské lodě používají mnohem slabší zdroj energie, v porovnání s asgardskými loděmi, což má za následek, že takový hyperpohon nemůže fungovat na jeho maximální kapacitě a není tedy tak účinný. Ale krátce před jejich zánikem, Asgardé nainstalovali na Odysseu pokročilé energetické jádro, které by výkon hyperpohonu zvětšilo na jeho maximální kapacitu, ale není známo, jestli tomu tak skutečně bylo, protože v té době měla Odyssea jako zdroj energie silnější ZPM. Je ale pravděpodobné, že bylo nainstalované i na jiných lodích třídy 304 Daedalus a ty měly pak plný výkon asgardského hyperpohonu. I bez energetického jádra Asgardů byl ovšem hyperpohon velmi výkonný a byl jedním z nejrychlejších, ve srovnání s cizími rasami. Země ale i nadále pokračuje ve svém výzkumu technologie hyperpohonu a v současné době vyvíjí novou generaci hyperpohonu pro svou flotilu lodí (SG-1 10x20 – Bez konce, SGA 3x12 – Ozvěny, SGU 1x16 – Sabotage).


Není známa přesná rychlost hyperpohonu na těchto lodích, ale ví se jen, že bez asgardského energetického jádra je schopná loď přeletět mezi Mléčnou dráhou a galaxií Pegasus za 18 dní (což je zhruba 1 800 krát rychleji než goa'uldský hyperpohon a 54 750 000 krát rychleji než světlo) a pokud má ZPM, tak dokonce za 4 dny, takže zde je jasně patrné, že výkon hyperpohonu je přímo úměrný na množství energii, která se mu může poskytnout. V hyperprostoru také nefungují zbraně a štíty, protože je na něj potřeba všechna dostupná energie lodi (SGA 1x20 – V obležení, 2x13 – Kritické množství).
Manévrovací trysky

Manévrovací pomocné trysky jsou jedny ze tří způsobů pohonu lodě této třídy. Zatímco manévrovací trysky jsou zdaleka nejpomalejší formou pohonu, jsou schopny provést mírné úpravy trajektorie lodi, např. aby loď získala stabilní oběžnou dráhu nad planetou, a pomáhají získat hybnost. Zpětný tah je také možný, který na místě pomáhá lodi zpomalit ve vesmírném prostoru o nízké gravitaci (SG-1 10x01 – Z masa a kostí, SGA 5x04 – Daedalos na druhou).
Podsvětelný pohon

Lodě 304 mají dva hlavní raketové stupně v zadní části lodi, které jsou jejími podsvětelnými motory. Loď má ještě několik menších podsvětelných motorů na zadní části gondol hangárů F-302, ale tyto hlavní motory poskytují lodi největší tah a jsou schopny poskytnout lodi rychlost více než poloviny rychlosti světla, čili asi jako Prométheus, ale je pravděpodobné, že budou ještě o trochu výkonnější, vzhledem k tomu, že jsou lodě 304 Daedalus modernější. Jejich základ je pravděpodobně v technologii Asgardů, nebo Goa'uldů. Maximální výkon motorů se na palubě nazýval jako "maximální tah", nebo "vojenský tah" (SG-1 10x01 – Z masa a kostí, SGA 3x10 – Návrat, 5x04 – Daedalos na druhou).
Brzdící trysky

Stejně jako Prométheus, má tato loď také brzdící trysky, které umožňují lodi hladké přistání. Brzdící trysky jsou umístěny na přední straně hangárů F-302 a na sekci hypermotorů a jsou používány hlavně při přistávání. Loď byla ovšem s pomocí manévrovacích trysek také použita i v jednom naléhavém případě ve vesmíru, kdy se loď snažila zachytit Carterovou ve skafandru u superbrány, po bitvě s Orii (SG-1 10x01 – Z masa a kostí, SGA 2x01 – V obležení, 2x11 – Úl).
Pohon alternativní reality (alternativní realita)

Tento pohon byl navržen tak, aby dopravoval věci skrz interdemenzionální most a zpřístupnil alternativní reality. Je poháněn podprostorovým kondenzátorem, který poskytuje energii "blízkou-ZPM". Tento pohon vymyslel McKay z alternativní reality. Zařízení musí být uloženo v chráněné oblasti lodi, protože vydává radioaktivní záření, které mohlo být smrtící, pokud by mu byl člověk vystaven delší dobu. I přes jeho schopnost interdimenzionálního cestování, loď vždy musela zůstat chvíli ve stejné alternativní realitě po každém skoku, než se energie pohonu zase dobila a vždy loď skákala na tytéž souřadnice v různých realitách. Pohon měl jinou a přesto obdobnou funkci jako kvantové zrcadlo. Rodney McKay se domníval, že kdyby byl pohon zničený C4, mohl by vytvořit trhlinu ve struktuře prostoru a času velkou natolik, aby zničila celý hvězdný systém.

S touto technologií se setkal tým Atlantis, když se nad jejich planetou objevil Daedalus z alternativní reality. Tým se dostal do pasti a byl unášen Daedalem do různých alternativních realit, protože pohon selhal v důsledku chybné konstrukce. Rodney byl schopen modifikovat pohon tak, aby se vraceli zpátky přes reality, přes které už prošli, a když byli doma, opustili loď před tím, než skočila znovu. McKay se domníval, že loď měla ještě kolem půl tuctu dalších skoků, než pohon vyhoří (SGA 5x04 – Daedalos na druhou).
Rozhraní pro ZPM

Tyto lodě také občas využívaly jako zdroj energie ZPM, které ukázalo, že může být napojeno na systémy lodi jako doplňkový zdroj energie a zesílit tak mnohonásobně všechny základní systémy lodi. ZPM dovolovalo například posílit hyperpohon a umožnil tak Daedalovi cestu ze Země na Atlantis během čtyř dnů, než obvyklých 18 dnů. Nebo také mnohonásobně posílit štíty. Vzhledem k tomu, že je ZPM úspěšně integrované do lodí třídy 304 Daedalus, naznačuje to, že je trvalé rozhraní pro ZPM nainstalováno na palubě těchto lodí. Ale také je možné, že může být použito rozhraní, které bylo použito pro připojení ZPM k pozemské bráně, aby mohli úspěšně vytočit Atlantis (SG-1 10x20 – Bez konce, SGA 2x01 – V obležení, 3x12 – Ozvěny).
Řídicí a počítačové systémy

Lodě 304 kombinují cizí technologii s pozemskou. K většině systémů lodi se ale používá počítač. Počítač umožňuje například spojit se subprostorovou komunikací napříč galaxií. Stanice kormidla a zbraní využívají dotykové displeje k ovládání lodi. Zdá se, že tyto lodě využívají podobné počítačové programy jako Prométheus. Lodní operační systém je pravděpodobně dělán na zakázku a pravděpodobně nesdílí žádné elementy z nějakého pozemského počítačového operačního systému. Počítače pro kritické části lodi, jako například podpora života, jsou drženy odděleně od ostatních systémů lodi, v případě nějakých hrozeb nebo počítačového viru. Nicméně některé vzájemně kompatibilní systémy, jako je pohon a navigace, vyžadují určité množství propojení, aby byly efektivní. Ty jsou náchylné na napadení viry. Na palubě těchto lodí jsou také počítače pro vědecký výzkum, stejně jako možnost stolních počítačů pro posádku, když nejsou ve službě (SG-1 10x20 – Bez konce, SGA 2x01 – V obležení).

Kromě standardních mikroprocesorových systémů, tato třída používá také krystalovou technologii, jako Goa'uldi, Antikové a Asgardé, ale není přesně známo, zda byla vzata z jejich lodí, nebo ji už dokázali na Zemi vyrábět, ale druhé možnost je pravděpodobnější. Každopádně využívali na lodi dlouhé válcovité krystaly, designově připomínající goa'uldské. Také vyvinuli krystalové rozhraní, které umožňovalo propojit pozemské počítače s cizí technologií. Pozemská nativní technologie je také založena na polovodivých křemíkových krystalech, které se nalézají především v procesorech a mikrořadičích (SG-1 10x01 – Z masa a kostí, SGA 5x04 – Daedalos na druhou).
Senzory

Lodě 304 mají asgardské senzory, které jsou umístěny společně s vysílačem dlouhého dosahu na vrchní zadní straně ploché sekce lodi. Senzory jsou ještě také umístěny na přední části lodi v senzorovém poli. Tyto senzory jsou velmi pokročilé, protože mohou skenovat přes štíty goa’uldské lodi a určovat životní znaky na dálku a také pomáhají přesně zaměřit transportní systém na cíl. Používaly se také na lokační majáky, nebo sledovaly lodě ve vesmírném prostoru. Tyto senzory na 304 nebyly tak výkonné jako na asgardských lodích a byly trochu omezené. Přesto to byly ale jedny z nejlepších senzorů a byly nakonec vylepšeny na nejmodernější verzi senzorů, jako součást dědictví Asgardů (SG-1 10x20 – Bez konce, SGA 2x02 – Vetřelec).
Skafandry

I na těchto lodích samozřejmě nemůže chybět oblek do vesmíru – skafandr. Skafandry měl i Prométheus, jak jsem se již zmiňoval. Ty jsou snad základní výbavou všech vesmírných lodí. Ale ani u lodí třídy 304 Daedalus není znám přesný počet této výbavy a vypadaly také trochu jinak než ty z Prométhea. Zdá se, že loď měla dva druhy skafandrů. Jeden je standardní skafandr NASA s MMU (osazený pojíždějící jednotkou) pro základní EVA, stejně jako štíhlejší skafandr v oranžovém tónu. Používají se především do nehostinných prostředí pro život, tak jak ho my známe a také třeba na nutné venkovní opravy lodi. Mají také magnetické boty, aby se mohly udržet na lodi a nepotřebovaly být tak držené na laně, při výstupu z lodi. Skafandr z těchto lodí byl použit jednou a to u superbrány postavené Orii. Navlékla se do něj Samantha Carterová, aby byla transportována k superbráně k ovládacímu panelu a přeprogramovala ji. To se ovšem nepovedlo a brána byla ještě před tím aktivována z alteránské galaxie. Pak ji musela Odyssea najít, protože magnetické boty při aktivaci superbrány přestaly fungovat a vznášela se někde v prostoru (SG-1 9x20 – Kamelot, 10x01 – Z masa a kostí).
Štíty

Energetické štíty jsou primární obrannou technologií na 304. Tato technologie štítů byla získána od Asgardů za to, že jim Země pomohla s Replikátory a tak jsou válečné lodě pozemského designu třídy Daedalus chráněny asgardskými štíty, dávající lodi velkou výhodu nad rasami v obou galaxiích – Mléčné dráhy a Pegasus. Asgardské štíty vytváří eliptickou "bublinu" kolem celé lodi, která pohlcuje a rozptyluje energii ze zbraní, ale je už více kompaktní a nachází se maximálně 10 m od povrchu lodi.


Štíty se pod nepřetržitou palbou postupně oslabují a poměrně rychle v případě, když má útok také dostatečnou sílu a loď tak může utrpět škodu. I když další energie z jiných systémů lodi může štít posílit, jediný způsob jak přečkat neustálý útok, je se stáhnout do ústraní a dát štítům čas se dobít. Štíty vydrží i několik zásahů od primární zbraně Orijské válečné lodi, což se nedá říci o štítech na lodích jiných ras. S podporou ZPM štít hravě odolá i přímému koronálnímu výtrysku hmoty z hvězdy. Štíty na těchto lodích nejsou tak účinné jako na asgardských, protože jejich účinnost je přímo úměrná energii, která je napájí a asgardské lodě mají mnohem silnější generátory. I tak jsou ale jedny z nejsilnějších v Mléčné dráze. Poté co dostala Odyssea nejmodernější technologii Asgardů, její štíty se staly pravděpodobně ještě výkonnější, než na asgardských lodích třídy O’Neill a jsou v současné době bezkonkurenční oproti štítům jiných ras (SG-1 9x16 – Narušená síť, 9x20 – Kamelot, 10x20 – Bez konce, Hvězdná brána: Archa pravdy, SGA 2x01 – V obležení, 3x01 – Země nikoho, 3x12 – Ozvěny, 5x20 – Nepřítel před branami).
Transportní systém

Asgardé poprvé dovolili Tau’ri přístup k jejich základní formě transportní technologie, kterou zahrnuli na Prométhea během jeho upgradu v roce 2003. V roce 2005 během války mezi Tau’ri a Wraithy, Asgardé poskytli mnohem více pokročilou formu transportní technologie pro první pozemskou loď této třídy, Daedala. Nicméně oni umístili několik bezpečnostních mechanismů do transportního systému, aby nám zabránili používat tuto technologii ofenzivně a nedali se jí přenášet zbraně hromadného ničení. Navzdory tomu se Daedalovi podařilo transportovat jaderné hlavice na několik wraithských úlů (váhavě s pomocí Asgarda, který jim to umožnil a odblokoval pojistku), které byly zničeny. Wraithové ale dokázali vyvinout nějaký kód, který transportní systém dokázal zablokovat a nemohli tak už z Daedala na jejich lodě transportovat jaderné bomby. Transportní systém není schopen pracovat přes štíty lodi. Odyssea a Korolev nebyly schopny transportovat jaderné hlavice na mateřské lodě Oriů. Loď také musí sklopit štíty, pokud má někoho transportovat na palubu a to je obzvláště nebezpečné během bitvy, protože v tomto okamžiku je nechráněná a velmi zranitelná. Transportní systém také dokáže rozlišovat hmotnost objektu, na který je zaměřen, protože když byl zaměřen Daniel s lokačním majákem, ten popadl Valu a byli transportováni oba.

Nejpokročilejší transportní technologie byla nainstalována na Odysseu krátce před asgardskou sebevraždou a mohla být upravena k tomu, aby vytvářela hmotné objekty a jiné věci jen z energie. Transportét tak poskytoval neomezené množství potravin, vzduchu a jiného vybavení, pokud měl k dispozici energii, nedokázal ovšem vytvořit cokoliv komplikovaného jako ZPM, nebo asgardský zdroj energie. I přes to, že to po upgradu nebylo moc potřeba, stále byl využíván pro zaměření lokační maják, především na neživé objety, protože s majákem bylo zaměření rychlejší. SG týmy pak využívali pro své zaměření také podkožní implantované lokační majáky (SG-1 9x20 – Kamelot, 10x20 – Bez konce, SGA 2x01 – V obležení).

304 měla také transportní kruhy, podobně jako její předchůdce Prométheus, i když se na této lodi moc nepoužívaly. Jejich funkci známe a k čemu se používaly na lodích, je trochu popsáno v Prométheovi, tak se zde nebudu rozepisovat, jen o jedné věci se zmíním, která se stala na této lodi s transportními kruhy. Jak všichni dobře víme, štíty válečné lodi Oriů jsou skoro neproniknutelné, jediné transportní kruhy dokázali využít mezírku v jejich štítech, když došlo k jejich fluktuaci, vlivem střelby z primární zbraně lodi Oriů a Daniel Jackson se tak mohl pomocí nich přesunout na jejich loď během bitvy. Toto se ale transportnímu systému Asgardů nepovedlo. Dále byly kruhy také vidět jednou na Odyssee, když se jimi transportovali na loď Tok'rové, aby se pokusili vyjmout symbionta Ba'ala z Adrie a nahradit Tok'rou. Transportní kruhy představují také určité bezpečnostní riziko, protože jako u Goa’uldů, tak i u nás, nemá lodní počítač kontrolu nad kruhy a nepřátelé se mohou nalodit na loď a posádka nemá žádný způsob, jak kruhy zastavit (SG-1 9x20 – Kamelot, 10x19 – Panství).
Vysílač dlouhého dosahu

Lodě třídy 304 mají vysílač dlouhého dosahu, který se nachází s řadou dalších přidružených komunikačních systémů a asgardskými senzory na vrchní zadní straně ploché sekce lodi. Dálkový vysílač je zařízení, schopné přenášet komunikaci na dlouhé vzdálenosti a je asgardského původu. Pro komunikaci používá samozřejmě podprostor, aby zpráva byla dodaná v co možná nejkratším možném termínu. Je to soustava parabolických a jiných antén (SGA 2x02 – Vetřelec).
Zbraně

Lodě třídy 304 Daedalus mají velikou škálu konvenčních zbraní, od projektilových, až po energetické a jsou tedy až po zuby ozbrojené. Pojďme se na ně podívat. Stejně jako u ostatních pozemských lodí, je známo, že původně neměla žádné energetické zbraně, což je jedna z opravdu málo výjimek v porovnání s jinými rasami, ale pak to bylo napraveno a dostala jedny z nejvyspělejších energetických zbraní, jaké kdy byly.
Asgardské plazmové paprskové zbraně

Jsou to nejnovější zbraně vyvinuté Asgardy a jsou mnohem lepší a efektivnější, než jejich starší zbraně. Při střelbě se vyšle úzký energetický plazmový paprsek, který má velikou intenzitu z přehřáté plazmy. Jeden tento výstřel je schopen přetížit a proniknout i těmi nejvyspělejšími štíty a proniká do trupu lodi, což způsobuje opravdu značné škody a především tam, když zasáhne kritické oblasti lodi. V tomto případě může být loď zničena už na dva až tři zásahy. Tyto energetické plazmové zbraně mají výhodu především v tom, že mohou přejít do stavu online téměř okamžitě už po prvním výstřelu, protože vyžadují relativně málo energie při dobíjení a mohou tak střílet po sobě velmi rychle v řádu několika málo vteřin. Tyto zbraně se velmi rychle osvědčily, protože ještě když nebyly pořádně vyzkoušeny, dokázaly lehce zničit válečné lodě Oriů, později pak také lodě třídy Aurora a wraithské úly. Úl vybavený ZPM byl ovšem proti těmto zbraním prakticky imunní, vzhledem k jeho mnohem větší hustotě trupu.


Tyto asgardské paprskové zbraně byly dány prvně lodi Odysseu, jako dárek Asgardů Tau'ri při hromadném upgradu technologií na lodi a poskytovaly lodi prostředky, jak efektivně bojovat proti válečným lodím Oriů, které napadly Mléčnou dráhu. Těmito zbraněmi byly nakonec vybaveny i lodě Daedalus a Apollo, které je dobře využily téměř okamžitě poté, co byly nainstalovány, aby rychle zničily asuřanské lodě třídy Aurora, které byly nasazeny v galaxii Pegasus. V alternativní časové linii byl těmito zbraněmi vybaven i Phoenix, s pomocí nichž ničil úly Michaela ještě na méně výstřelů, než potřebovali na zničení válečné lodě Oriů a lodě třídy Aurora, protože úly nemají žádné štíty a paprsky umožňují tak snadnější průnik. Je více než pravděpodobné, že tyto zbraně budou nainstalovány na všechny další lodě třídy 304 Daedalus a měla je pravděpodobně i Sun Tzu a také loď George Hammond, ale nikdy nebyly u těchto lodí zatím viděny (SG-1 10x20 – Bez konce, SGA 4x11 – Všechny mé hříchy budou vzpomenuty, 4x20 – Poslední muž, 5x01 – Záchranná operace, 5x20 – Nepřítel před branami).
Bojový doplněk

Stejně jako Prométheus, tak i lodě třídy 304 Daedalus mohou nést bojový doplněk v podobě vesmírných stíhacích letounů F-302. F-302 byly původně používány na předchůdci 304, BC-303. Lodě 304 ale mohou pojmout dvakrát tolik letounů F-302, než Prométheus. Nese dvě letky letounů F-302, takže celkově 16 stíhacích letounů. F-302 jsou většinou používány v bojích proti jiným rychlým letounům a nejenom ve vesmíru. Loď je může vypustit na orbitě planety a vyslat je do atmosféry, kde se také mohou střetnout s protivníkem. Ukázaly se ovšem jako velmi efektivní v poškození motorů hyperpohonu wraithských úlů. Bývají většinou vybaveny raketami s jadernými hlavicemi, obohacené naquadahem, které používají především na větší lodě (SGA 2x02 – Vetřelec, 3x01 – Země nikoho).
Jaderné hlavice a rakety

Tyto lodě mají také 16 střílen pro rakety, ze kterých je mohou vystřelovat na nepřátelské lodě, které se nacházejí v přední horní části lodi. Hlavice těchto raket jsou opět obohaceny naquadahem a naquadrií pro větší účinnost, mají modulátory štítů a je známa minimálně jedna loď, Apollo, o které víme, že má systém raket Horizont, o kterém si povíme dále. Na těchto lodích byly přepravovány jaderné hlavice typu Mark III, Mark VIII a Mark IX, z nichž právě Mark VIII jsou výše zmiňované rakety. Plukovník Caldwell vypustil několikrát tyto rakety na wraithské úly, nicméně byly většinou zachyceny wraithskými šipkami a k úlům se vůbec nedostaly. Proto používali v takovýchto situacích jaderné hlavice, které transportovali do úlu a ten byl naprosto zničen, ale jen do doby, než Wraithové provedli protiopatření, které transport hlavic na jejich lodě rušil. Rakety by dokázaly také úl zničit, kdyby se k němu dostaly, ale bylo by jich zapotřebí více. Proti lodím chráněným štítem rakety nejsou moc účinné a už vůbec ne proti štítům lodí Oriů (SG-1 9x20 – Kamelot, SGA 2x01 – V obležení, 3x01 – Země nikoho).
Railguny

304 má celkem 32 baterií railgunů, které se staly standardním vybavením letounů F-302, Prométhea a všech lodí třídy Daedalus, používaných v bojích loď proti lodi a jsou rozmístěny po celé lodi. Jsou instalovány ve skupinách po čtyřech a jsou umístěny v otáčivých střeleckých věžích. Jsou umístěny po dvou na přední části lodi nahoře, po stranách a spodku přídě, dále po stranách ve střední části "krku" lodi, za můstkem, podél hrany zadní desky a na vstupech do hangáru. Jedná se o projektilovou zbraň (více viz Prométheus). Tyto zbraně jsou nejvhodnější na malé lodě a letouny, protože je většinou nechrání štít a používají se tedy hlavně jen jako obranné. Jen několik výstřelů dokáže zničit wraithskou šipku a smrtící kluzák velmi rychle a je jen zanedbatelné poškození wraithského úlu, přestože ho nic nechrání, protože má velmi odolný biologický regenerační trup. Jeví se jako úplně neúčinné proti štítům Oriů. Obecně proti lodím, které chrání nějaký štít, nejsou moc účinné, ale v případě, kdy někoho překvapí nechráněného, dokážou napáchat velké škody. Příkladem může být bitva o Asuras, kde velká salva z railgunů z 304, se ukázala natolik silná, aby způsobila rozsáhlá poškození na nechráněné válečné lodi Asuřanů třídy Aurora, které pak mohly vést dokonce i k jejímu zničení (SG-1 9x15 – Satelit, 9x16 – Narušená síť, 9x20 – Kamelot, SGA 2x01 – V obležení, 2x09 – Aurora, 2x11 – Úl, 4x11 – Všechny mé hříchy budou vzpomenuty, 5x04 – Daedalos na druhou, SGU 1x01 – Air).
Zbraňový systém Horizont

Tento zbraňový systém byl zatím viděn jen na lodi Apollo a skládal se z velkého kruhově zformovaného modulu, který obsahoval 10 střel, z toho bylo 6 řízených jaderných raket typu Mark IX, které jsou obohaceny naquadrií a 4 byly klamné cíle. V zadní části systému je také pohon, který obsahuje tři raketové motory, aby se systém dokázal nasměrovat. Tento zbraňový systém může být nesen v pumovnici 304, jako Apollo. Může být rozmístěn z oběžné dráhy do atmosféry planety pomocí motorů. Řízené střely jsou uzavřeny a asi 12 sekund před dopadem jsou uvolněny a hledají individuální cíle. Detonují současně. Celková doba od vypuštění po detonaci je asi něco kolem minuty. Není známo, jestli mají i ostatní lodě této třídy také tento zbraňový systém Horizont. Horizont použila loď Apollo, kterou vyslala Země, jako preventivní útok proti Asuřanům. Obávali se, že na ně Asuřané chtějí zaútočit, protože stavěli nové válečné lodě třídy Aurora. Systém vypustili na orbitě jejich domovské planety a za minutu bylo po všem. Výbuchy vypařili celý kontinent na Asuras. Je to vůbec nejsilnější zbraň, kterou lidstvo zatím vyvinulo samo (SGA 3x20 – Zaútočit první).

Nahoru

Známé interiéry lodi
Asgardská místnost znalostí

Tato místnost znalostí Asgardů se nachází na lodi Odyssea. Místnost obsahuje zakřivený holografický displej kolem celé místnosti, pokud je aktivovaný na ovládacím panelu. Displej je spojený s asgardským počítačovým jádrem a můžou se na něm zobrazovat veškeré informace v něm uložené, ale v jazyku Asgardů. Informace v databázi se tak pro uživatele zobrazují na mnohem větším displeji kolem něj, než na malém, který je u počítačového jádra samotného a tak může být použit pro vyhledávání v databázi a studiu jejího obsahu podrobněji a s větší lehkostí. Holografický displej se ovládá pomocí asgardského ovládacího panelu umístěného přibližně ve středu místnosti. Tuto místnost hojně využíval Daniel Jackson na palubě Odyssey, když byl uvězněn v poli dilatace času, aby se vyhnuli zničení Orii (SG-1 10x20 – Bez konce).
Důstojnická jídelna

Protože lodě třídy 304 Daedalus jsou určeny pro dlouhé cesty rozsáhlým hlubokým vesmírem, je pro personál, který není zrovna ve službě, k dispozici důstojnická jídelna, která je ovšem oddělena od normálního personálu. Civilisté nebo VIP na palubě lodi, mohou využívat také tuto důstojnickou jídelnu. Je to veliká místnost, podobná těm ostatním na lodi, s výjimkou vysokých stropů (~12 m). Nachází se na levém boku lodi a nabízí pohled do vesmíru. Jídelna je velmi podobná bufetu v SGC, kde jsou na stolech ubrusy s kořením. Jsou zde k dispozici také káva a jiné nápoje, bez ohledu na denní dobu, pro lepší pohodlí posádky, a aby se také dostatečně uvolnily z napětí, které většina situací na lodi zajišťuje, protože služba na vesmírné bojové lodi není nic jednoduchého a je to stresující povolání (SG-1 10x20 – Bez konce, SGA 2x02 – Vetřelec).
Hangáry a nákladový prostor

Loď má dva hangáry, které se nacházejí na levé a pravé straně zadní části lodi a výstup z nich směřuje směrem dopředu lodi. Tyto lodě jsou schopny pojmout dvakrát tolik letounů F-302 než Prométheus – osm v každém ze svých dvou hangárů, na celkem šestnáct F-302. Ovšem Daedalus a Apollo nesly letouny F-302 jen v pravém hangáru, protože levý se využíval především na jiné dopravní prostředky, jako např. Puddle Jumper z Atlantis. Asgardské štíty se mohou zvednout poblíž dveří hangáru přes celý jeho průřez v případě, když vzletová paluba je obsazena, zatímco dekompresní postupy jsou naplánovány začít. V přední části hangáru jsou také na dráze světla, podobné těm, jako na letištích, aby se piloti mohli lépe orientovat při přistávání. Hangáry jsou poměrně dost velké, protože by se tam skoro vešel i Al’kesh. Je nejasné, zda Daedalus a Apollo nesly plný počet letounů F-302. Vzhledem k tomu, že Daedalus a pravděpodobně i Apollo byly užívány pro převoz vybavení na Atlantis, hangáry mohly být na těchto specifických lodích rezervovány pro extra nákladní prostor. (SGA 2x02 – Vetřelec, 2x11 – Úl, 3x20 – Zaútočit první).
Hydroponická místnost

Když Odyssea uvízla v poli dilatace času, aby se vyhnuli zničení Orii, generál Hank Landry využil jednu místnost, kde ve svém volném čase, kterého měl teď opravdu nadbytek, pěstoval kytky, což byla jeho záliba na lodi, když čekali na vyřešení problému Carterovou. V místnosti bylo plno stolů a hlavně regálů, na kterých bylo hodně různých květin, které Landry rád zaléval a kochal se jimi. Není známo, jestli tato místnost byla i na jiných lodích této třídy, nebo byla vytvořena jen na Odysee, ale je to možné, protože takovéto místnosti využívali lidé i na jiných místech (SG-1 10x20 – Bez konce).
Chodby

Nejdůležitějšími interiéry lodi jsou samozřejmě chodby, které spojují různé sekce lodi, místnosti a další oblasti. Bez nich by se nikam nešlo dostat, jen transportním systémem a to je velmi neekonomické. Chodby vypadají podobně jako na Prométheu a jsou ze slitin, v nichž nechybí samozřejmě trinium. Na stěnách chodeb je také rozmístěn vnitřní komunikační systém lodi, kde nechybí ani klasický telefon, ale dají se ovládat i bez něj, kde člen posádky stiskne tlačítko a může hovořit.
Instruktážní místnost

Lodě 304 jsou navrženy s instruktážní místností, ve které se velitel může setkat s ostatními vyššími důstojníky a prodiskutovat s nimi nějaké obtížné, nebo strategické operace. Většinou se používá, když se plánuje nějaká mise, na které by mohly nastat problémy. Je to prostorná místnost s vysokým stropem v šedivých tónech a opatřená velkými svítidly na stropě. Dominuje v ní uprostřed místnosti velký černý jednací stůl, lemovaný trojicí kožených křesel po stranách a po jednom křesle v čelech stolu. Kapitánovo křeslo se zdá být vybaveno nějakými zařízeními neznámého druhu. Za křeslem kapitána je velký monitor, zabudovaný do zdi. Jako spořič obrazovky se zobrazuje pečeť lodi se jménem nahoře a registračním číslem lodi dole (SG-1 9x16 – Narušená síť, 10x20 – Bez konce).
Místnost s asgardským počítačovým jádrem

Toto je místnost, kde bylo nainstalováno asgardské počítačové jádro, když Odyssee předávali Asgardé veškeré své znalosti a nejmodernější technologie. Místnost je přibližně obdélníkového tvaru a zpočátku zde bylo jen asgardské jádro. Později zde přibyl i pozemský ovládací panel naproti asgardskému jádru pro různé pozemské systémy lodi. Zde se také nacházelo zařízení, které dokázalo pomocí modifikovaného transportního systému materializovat různé věci, jen z uložených dat v asgardském počítačovém jádru. Není známo, jestli se tato místnost nachází i na ostatních lodích třídy 304 Daedalus, ale je to pravděpodobné, protože víme, že dokázali na ostatní lodě implementovat nejmodernější asgardské technologie (Hvězdná brána: Archa pravdy)
Místnost s kruhy

Jak jsem se zmiňoval v technologiích lodi, tak má loď také transportní kruhy a ty se musí tedy nacházet v místnosti s kruhy. Místnost je podobná jako na Prométheu, tedy docela malá, jen o něco větší, než samotné transportní kruhy. V jedné její části je nějaký ovládací pult, ale ne kruhů a také tam směřují ze dvou stran chodby. Ovládá se také stejně jako na Prométheu, pomocí goa‘uldského ovládacího panelu na stěně, stisknutím kombinace tlačítek. Transportní místnost použil Daniel Jackson na Korolevu při bitvě s Orii, aby se s kruhy dostal přes fluktuace štítů na orijskou válečnou loď těsně před tím, než byl Korolev zničen. Také sem byli přepraveni jednou Tok'rové (SG-1 10x01 – Z masa a kostí, 10x19 – Panství).
Můstek

Rozvržení můstku na těchto lodích je relativně podobné jako na Prométheovi. Přední výhled do vesmíru je ale trochu širší a umožňuje tak sledovat prostor před lodí v mnohem širším zorném úhlu. To je zvláště užitečné zejména během bojových situací, umožňující několika důstojníkům předkládat návrhy, jak postupovat dále, bez překážení před velitelským křeslem. Výhled z můstku do stran lodi ovšem také není jako u Prométhea, má jen přední okno. Po levé a pravé straně předního okna jsou počítačové stanice s několika sadami počítačových monitorů. Křeslo velícího důstojníka je opět přibližně uprostřed můstku před výhledem, na kterém se může zobrazovat také holografický displej a trochu před ním vlevo a vpravo jsou stanice ovládání lodi. Na pravé stanici sedí zbraňový důstojník a na levé je kormidelník. Oba důstojníci mají před jejich židlemi velké počítačové stanice s dotykovým displejem a ručním ovládáním. Z velitelského křesla se dá ovládat většina systémů lodi a interkom. V zadní části můstku jsou podél stěn další počítačové terminály různých systémů lodi.


Můstek je umístěn pravděpodobně v nástavbě ve středu lodního "krku", i když v technickém žurnálu MGM ho uvádějí jinde a to ve věži na ploché nástavbě v zadní části lodi. Je to trochu spekulativní, protože podle většiny záběrů je na "krku" lodi, ale podle jiných, mnohem méně početnějších, je zase ve věži, viz poznámky. Skleněné mapy v zadní části můstku asi dva metry za velitelským křeslem, jsou různě barevně odlišeny pro každou loď – Daedalus zelená, Odyssea oranžová, Apollo bílá/modrá, Korolev fialová a George Hammond žlutá/oranžová. Na těchto mapách je vyleptán mřížkový vzor, uspořádaný kolem centrálního kruhu. Texty a čísla jsou psány v rozestupech mřížky. Alternativní verze Daedala měla oranžovou barvu mapy a alternativní verze Phoenixe (u nás George Hammond) měl místo mapy asgardský terminál (SG-1 9x20 – Kamelot, 10x20 – Bez konce, SGA 2x20 – Spojenci, SGU 1x01 – Air).
Ošetřovna

Ošetřovna lodí 304 je téměř identická, jako ta na Prométheu. Obsahují několik místností s nemocničními lůžky a pravděpodobně skladovací místnost, kde se ukládaly všelijaké léky pro členy posádky, jakož i zařízení a lékařská vybavení na ošetření členů posádky při zranění, která by mohla být trvalejšího charakteru na palubě lodi. Vybavení pro nepředvídatelné cizí viry bylo pravděpodobně také zde. Součástí ošetřovny jsou i chirurgické kombinézy, takže je tam i operační sál v případě nutnosti na vážnější zranění. Po operaci se pak nemocný zotavuje na jednom z lůžek a je většinou ještě napojen na přístroje, které kontrolují a sledují životní funkce pacienta. Obsahuje také izolační místnost. Ve vybavení je velmi podobná ošetřovně v SGC, takže se tam najde skoro všechno (SG-1 10x19 – Panství, SGA 2x01 – V obležení, 5x01 – Záchranná operace, 5x11 – Ztracený kmen).
Pokoje posádky

Lodě 304 Daedalus obsahují řadu relativně prostorných pokojů pro posádku. Zatímco umístění většiny z nich v lodi je neznámé, několik je umístěno podél trupu lodi, umožňující pohled do vesmíru přes okna. Jako každé jiné pokoje posádky na jiných lodích, i zde je standardní vybavení, jako postel, stůl, židle, skříně, noční stolek a další vybavení, ale jsou trochu již komfortnější a pohodlnější (SG-1 10x20 – Bez konce).
Přechodové komory

Na těchto lodích samozřejmě nemohou chybět přechodové komory. Lodě 304 obsahovaly několik přechodových komor, lemující štíhlou střední část lodi. Je to malá místnost, která má dveře z chodby nebo místnosti a druhé dveře směřují ven do prostoru. Obsahují také kameru, které je napojena na blízký terminál a také do můstku lodi. Funkce jsou samozřejmě stejné jako u Prométhea, čili se používají především pro výstupy z lodi na venkovní opravy lodi, nebo vypuštění vzduchu z určité sekce lodi, když je to potřeba. Ovládá se také podobně pomocí počítačových konzolí, nebo manuálního ovládání s klávesnicí u dveří přechodové komory. Pomocí počítače se může například z můstku spustit odvzdušňovací sekvence, která vyrovnává tlak v komoře s prostředím, kam se vstupuje (SGA 2x02 – Vetřelec).
Pumový hangár

Alespoň jedna loď třídy 304, Apollo, má velký pumový hangár vestavěný do spodní části lodi mezi motory hyperpohonu a byl schopný vypustit zbraňový systém Horizont. Tento hangár se samozřejmě dal využít i k jiným účelům, např. rozmístění satelitů na oběžné dráhy, protože byl dost veliký a na vypouštění jiných zbraní se moc nehodil, když měla loď 16 odpalovacích ramp pro rakety Mark VIII, ale nikdy to nebylo zmíněno, bylo vidět pouze vypuštění zbraně Horizont. Ovládací místnost je v zádi hangáru a zahrnovala řadu oken, uspořádané podobně, jako v technické sekci. Doposud byl tento hangár zmíněn ve vztahu k Apollu a žádná odpovídající vrata hangáru na spodní straně Daedala nejsou zřetelná. Není jasné, zda byly jiné lodě třídy 304 Daedalus těmito hangáry vybaveny, nebo jestli loď Apollo představuje novou variantu této třídy lodí (SGA 3x01 – Země nikoho, 3x20 – Zaútočit první).
Technická sekce

Loď má také oblast technické sekce, která se také může přezdívat strojovna, ale není určena výhradně pro kontrolu pohonu, ale také jiných důležitých systémů lodi, kontrola poškození, ale také třeba zbraně a transportní systém. Je v ní několik dlouhých ovládacích panelů pro pozemský personál a jeden panel specificky sestavený pro asgardského operátora (Hermiod – Daedalus), ostatní lodě této třídy asgardský ovládací panel nemají. Port s výhledem na asgardský hyperpohon se nalézá v zadní části místnosti. Ve strojovně může být umístěno na pracovních stanovištích 10 – 15 členů posádky v jednom okamžiku. Lze zde provádět úkoly jako diagnostika systému a rozmístění zbraní, ale určitě se odtud dá kontrolovat spousta dalších systémů lodi (SGA 2x01 – V obležení, 2x02 – Vetřelec).
Vězení

Vězení na lodích 304 bylo malé, nevyzdobená místnost, ne moc odlišná od lodních skladovacích oddělení, podobně jako na Prométheovi. Obsahovalo také kamery, pomocí kterých se na vězně dohlíželo a sledovalo se jimi, jestli vězeň neprovádí něco, co nemá. I když bylo určeno zřejmě jen pro jednu osobu, bylo užívané i pro držení více vězňů, což ovšem naznačuje, že je na lodi zřejmě jen jedno takovéto vězení. Bylo použito například k uvěznění Jamese Marricka, když vytvořil nového Replikátora na lodi Odyssea a který nakonec převzal jeho tělo a musel být zničen i s ním (Hvězdná brána: Archa pravdy).
Zbrojnice

Na palubě lodí 304 Daedalus samozřejmě nemůžou chybět zbrojnice. Není přesně známo, kolik jich loď obsahuje, ale více než dvě určitě. Jsou rozmístěny zhruba rovnoměrně po lodi, aby z každé části lodi k nim byl rychlý přístup v případě potřeby, kdyby se na lodi např. objevili vetřelci. Zbrojnice jsou velmi malé a plné různých zbraní, munice a výstroje. Je známo, že obsahují pozemské, goa’uldské a wraithské zbraně. Byla například využita, když Todd unesl Daedala. Vyzbrojil se v ní Ronon s posádkou a snažili se získat zpět kontrolu nad lodí, kdyby Todd neustoupil první k jeho lodi (SG-1 10x17 – Odveta, SGA 5x10 – První kontakt, 5x11 – Ztracený kmen, 5x20 – Nepřítel před branami).

Nahoru

Stručná historie

Původní Prométheus se ukázal jako schopná válečná loď a bylo plánováno postavit více lodí BC-303. Nicméně za pomoc Tau’ri v bojích proti Replikátorům, Asgardé z vděčnosti postupně Prométhea dovybavili jejich technologiemi.

S upgrady Asgardů a bez jakýchkoli znalostí seřízení motorů, se za pár let nynější Prométheus stal zastaralý, protože nové technologie byly do lodi přidané a nebyly v ní v základním návrhu. Proto má být nová kosmická loď postavena od základu již s těmito upgrady a byla navržena nová třída lodí 304 Daedalus (SG-1 6x17 – Prozrazené tajemství, 8x19 – Moebius).

Tento nový projekt se pak okamžitě stal jedním z nejdůležitějších projektů SGC. V té době se 70% provozního rozpočtu SGC převedlo do výstavby nové třídy lodi Daedalus. Stavba této lodi trvá asi 18 měsíců až 2 roky a později se stavěly většinou dvě zároveň. První postavená loď dostala právě jméno Daedalus, který byl představen v roce 2005. Po jeho dokončení byla loď okamžitě přidělena do galaxie Pegasus, aby pomohli expedici Atlantis ve válce s Wraithy (SGA 2x01 – V obležení).

Následující rok 2006 byla postavená druhá loď třídy 304 Daedalus, Odyssey. Prvním úkolem této lodě bylo vypořádat se s Luciánskou aliancí a především s novou velkou hrozbou Oriů, kteří napadli naši Galaxii (SG-1 9x16 – narušení síť).

První dvě lodě této třídy byly pod velením USAF (letectvo Spojených států). Nicméně když Oriové napadli Mléčnou dráhu, třetí loď této třídy byla blízko dokončení. Nesla jméno Korolev a dostali ji Rusové "obchodní dohodou" pro Spojené státy, aby mohli pokračovat nadále s programem s bránou alfa jako vlastní, která byla do té doby v pronájmu od Rusů. Bohužel byl ale zničen během bitvy o P3Y-229 ihned poté, co vyletěl do služby (SG-1 9x20 – Kamelot).

V roce 2007, když stály tváří v tvář zániku jejich rasy, Asgardé dali Tau’ri jejich veškeré znalosti ve formě asgardského počítačového jádra. Oni také dali Odyssee hromadný upgrade. Od této historické události byly všechny lodě třídy 304 Daedalus vybaveny asgardskými systémy, především počítačovým jádrem, generátorem a hlavně novými výkonnými zbraněmi Asgardů, ve formě plazmového paprsku. Tyto zbraně daly Tau’ri vojenskou převahu nad většinou ostatních známých ras ve vesmíru, protože to byly zatím jediné známé zbraně, které dokázali překonat štíty Oriů. Antické střely pravděpodobně také, ale to nebylo nikdy zmíněno (SG-1 10x20 – Bez konce, SGA 4x11 – Všechny mé hříchy budou vzpomenuty, 4x20 – Poslední muž).

Další loď této třídy byla Apollo, která byla postavena koncem roku 2007. Loď byla umístěna poblíž Země, jako obrana proti potenciálnímu útoku Oriů. K útoku ale nikdy nedošlo, tak byla loď následně přeřazena do galaxie Pegasus, aby bojovala s Asuřany ve válce mezi Tau’ri, Asuřany a Wraithy (Hvězdná brána: Archa pravdy, SGA 3x20 – Zaútočit první).

Další lodí této třídy v řadě byla Sun Tzu, která byla uvedena do provozu v Číně na začátku roku 2009. Na své první misi byla spolu s Apollem, pokusit se zastavit wraithský úl poháněný ZPM na okraji Mléčné dráhy, která našel umístění Země. Útok byl neúspěšný a obě lodě byly ochromeny v bitvě a Sun Tzu musela být dokonce evakuována. Úl byl následně zničen nad Zemí (SGA 5x20 – Nepřítel před branami).

Zatím poslední šestá pozemská loď 304 George Hammond (postavená v alternativní realitě jako Phoenix), byla dokončena v roce 2009 a jejím velitelem se stala plukovník Samantha Carterová. Později se zúčastnila obrany základny Icarus a dalších konfliktů s Luciánskou aliancí (SGA 4x20 – Poslední muž, 5x20 – Nepřítel před branami, SGU 1x01 – Air, 1x19 – Incursion).

Nahoru

Poznámky
Při různých příležitostech, zejména v epizodě "SG-1 8x19 – Moebius" a "SGA 2x01 – V obležení", byl design 304 ukázaný jako hybrid designu Prométhea, s předními složkami podobnými dokončeného designu 304 a zadními zase podobnými Prométheovi. I když jak čas postupoval, se tyto menší nesrovnalosti v designu vytratily. Objevují se příležitostně například na Korolevu v epizodě "SG-1 9x20 – Kamelot".
Při různých příležitostech se věž na zádi lodi objeví na pravé straně, místo levé. To je případ s Odysseou v epizodě "SG-1 10x03 – Projekt Pegasus" a Apollem v některých částech "SGA 4x11 – Všechny mé hříchy budou vzpomenuty". Nicméně, toto se sporadicky objevuje v celém seriálu.
Můstek 304 je příležitostně jinak identifikovaný Fanoušky a jinak technickým žurnálem MGM, podle kterého má být na nástavbě směrem k zádi. Ve skutečnosti je můstek pravděpodobně ve struktuře uprostřed lodního "krku". Tento zmatek je pravděpodobně způsoben tím, že jsou jen velmi málo ukázané záběry lodního "krku" skrz výhled z můstku (jako je tomu v epizodě "SGA 2x20 – Spojenci". Navíc, v epizodě "SGU 1x01 – Air", během bitvy o základnu Icarus, pohled z hlavního okna můstku George Hammonda jasně ukazuje na "krk" lodi, který je přímo před ním. Scény, ve kterých se "krk" lodi zdá být mimo z okna můstku, je pravděpodobně způsobeno úhlem, kterým scéna byla natočena, nebo snad proto, že byla z nějakého důvodu vynechána tvůrci seriálu. Je tam ovšem mnohem více důkazů o tom, že můstek je ve struktuře na vrcholu lodního "krku", tento článek popisuje můstek na tomto místě.
Na můstku každé lodi třídy 304 je plaketa, která obsahuje název lodi, její třídu, a jaké má přidělené letky F-302. Nicméně, dříve v seriálu plaketa chybí, pravděpodobně to znamená, že tam byla přidána v sériích později – snad kvůli rostoucímu počtu lodí 304 a pomohlo to mezi nimi lépe rozlišovat.
Na technickém žurnálu MGM pro lodě 304 je střelecká věž asgardského paprsku označena v poloze na konci "krku". Tyto objekty označené jako střelecké věže, ovšem existovaly ještě před upgradem Asgardy.
V pozdějších obdobích SG-1 a Atlantis, je na levé krajní stěně můstku 304 počítačový terminál. Avšak dříve v obou seriálech (jako například v epizodě "SGA 2x01 – V obležení", je na tom místě osvětlený panel, zobrazující schéma lodi, pravděpodobně měl význam nějakého doplňku, později přidaného v s

X-301 

Letoun X-301 byl prvním pozemským pokusem o letoun schopný letu do vesmíru a boji proti Goa'uldům. Je kombinací ukořistěných goa'uldských kluzáků a pozemských technologií. Při konstrukci letounu se však nevědělo, že se od doby co Teal'c zradil Apophise, do letounů montují tzv. návratová zařízení. To zajistí, že v případě zcizení letounu kluzák převezme řízení a letí směrem k nejbližší apophisově planetě. To se stalo, když Jack O'Neill a Teal'c tento nový letoun testovali. Na poslední chvíli byli zachráněni, ale jediný prototyp odletěl k Apophisovi.

 

X-301

Hlavní charakteristika:



výzbroj:

4 střely AIM-120 AMRAAM obohacené naqadahem



pohon:

Goaldský pohonný systém



X 301ka byl první pokus zkombinovat pozemskou a goaldskou technologii. Byla postavena ze dvou goaldských kluzáků, které ukořistila sg 1. Bohužel při zkušební letu převzalo kontrolu nad ovládáním apophisovo návratové zařízení a O'Neill s Teal'cem museli počkat na záchranu ze strany Tokry Selmak.

301ka měla být vyzbrojena 4 upravenými a naqadahem obohacenými střelami AIM-120 AMRAAM, které měly být podle tvrzení Carterové schopné vyřadit goaldskou mateřskou loď. V praxi se to však nikdy nevyzkoušelo.

X-302 (F-302) 

Po neúspěchu došlo ke změně strategie, kdy byl navržen letoun kompletně postavený lidmi. Díky Jonasi Quinnovi a zjištění existence naquadrie byl k tomuto letounu navíc přidán i hyperpohon. Letoun má čtyři typy motorů (proudové, upravené pulsační, raketové a hyperpohon). Hyperpohon však kvůli nestabilitě naquadrie nikdy plně nefungoval. Je možné provést malé hyperprostorové skoky, ale kvůli nestabilitě naquadrie není možné dlouhé cestování hyperprostorem - tak malá loď jako je X-302 není schopná nijak kompenzovat energetickou nestabilitu. Proto nebyl hyperpohon již více přidáván k lodím této třídy. Po dostavbě Prométhea se staly F-302, obdobně jako u lodí třídy Daedalus, pomocnými obrannými prostředky. Kromě standardních leteckých děl je letoun vybaven raketami s hlavicemi s obohacenými nauqadahem. Zkušební verze letounu nemá energetické štíty, ale vlastní technologii stealth. Po odzkoušení byl název letounu změněn z X-302 na F-302.

 

F 302
F 302 (protopyp nazýván X 302)

Hlavní charakteristika:

výzbroj:

4 střely AIM-120 AMRAAM obohacené naquadahem

Railgun

2x kontejner ZT-gun (v tomto případě pouze dvě rakety)





pohon:

2 proudové motory
2 pulzní motory
1 raketový motor
generátor hyperprostorového okna (pouze u X 302, nefungoval)



X 302 se podobá X 301ce, ale byla postavena výhradně z pozemských materiálů za použití inženýrských znalostí cizích technologií. Má 4 různé sady motorů. 2 tradiční proudové motoro, 2 pulzační motory, 1 raketový a nefungující generátorů hyperprostorového okna. Konvenčním motorům jsou nápomocny inerciální tlumiče, které umožňují lodi setrvat na oběžné dráze.

Po úspěšném prototypu šla X 302ka do výroby jako F 302. F 302 má k dispozici 3 různé sady podsvětelných motorů. Hypermotor byl schopný pouze krátkých nestabilních skoků. Při negativním G jsou inerciální tlumiče účinné na 90 %. F 302ky mají magnetický upínací systém podvozku, takže se může přichytit na trup lodí.

F 302ky jsou vyzbrojeny pouze railgunem a modifikovanými střelami AIM-120 AMRAAM (případně místo dvou raket kontejnery se ZT-gunem, ovšem ten se v boji prakticky nepoužívá), které mají hlavici obohacenou naqadahem a mají modulátor štítů. Díky tomu by měli být schopné projít štíty a explodovat uvnitř štítů nepřátelské lodi. Proti štítům Ori se to ukázalo neúčinné.

F 302ky mají základny na Zemi, stanovišti Alfa, stanovišti Gamma a Atlantis. Zbytek je na Prometheovi a Daedalovi, Každá pozemská loď dokáže pojmout 8 F 302jek. Daedalus class může pojmout až 16 ovšem druhý hangár se nepoužívá, proto jen 8. některé F-302 jsou vybaveny Fulvienskými štíty.

Třída Prométheus (X-303)

Tento projekt je vyústěním Taurijské snahy o zkonstruvání zařízení schopného čelit útoku goa'uldských ha'taků. Prométheus je první lidmi kompletně navrženou a postavenou lodí, schopnou mezihvězdného cestování. Jeho stavba trvala téměř dva roky a stála 2 biliony amerických dolarů. Prometheus je prototyp zcela nového druhu lodí - následovníků X-302. Jeho primární systémy jsou odvozeny od goa'uldských systémů a všechny jejich součásti byly vyrobeny na Tauri, a to včetně kontrolních krystalů spojujících hlavní počítač a ovládací systémy lodi. Jediné co na Prometheovi nebylo vyrobeno Tauriji jsou transportní kruhy. Tyto kruhy byly vymontovány z havarované goa'uldské lodi a pouze začleněny do systémů Promethea (o čemž svědčí i to že jsou ovládány standardním goa'uldským ovládacím panelem). Loď je dlouhá necelých 200 metrů, její šířka je zhruba 60 a výška 70 metrů. Je vybavena třemi druhy pohonných systémů; generátorem antigravitačních vln pro změnu výšky v atmosféře, podsvětelnými, pravděpodobně iontovými motory a generátorem hyperprostorového okna. Primárně je loď nápajena několika páry naquadahových reaktorů (vždy primární a sekundární). Ja však také vybavena naquadriovým reaktorem, který slouží ke generování energie potřebné pro let hyperprostorem. Kvůli nestabilitě naquadrie musí být tento reaktor vybaven bufferem, který kompenzuje kolísání energetického výstupu z reaktoru. Bez této ochrany nejen že by se nedala určit rychlost letu lodi, ale mohlo by dojít k přetížení reaktoru a spuštění nezastavitelné řetězové reakce. Pro tento případ je možné jádro reaktoru odhodit z lodi. Loď je vybavena blíže nespecifikovanými zbraněmi - pravděpodobně má několik desítek modifikovaných verzí kladiva na goa'uldy, standardní letecké kanóny a testovací verze nějakého druhu energetických zbraní. K obraně je loď vybavena asgardskými energetickými štíty, což jí umožňuje odolat i velice intenzivnímu útoku ha'taků. Kromě toho jsou v dolních palubách hangáry, umožňující přepravovat až 8 letounů X-302. Trup lodi je vyroben z čistého trinia, což ho činí velice odolným. Prometheus může při startu dosáhnout orbity planety během 30ti sekund, počítáno od doby zažehnutí hlavních motorů. Při použití podsvětelných motorů je loď schopna dosáhnout maximální rychlosti 198 000 km·s-1 což jsou téměř dvě třetiny rychlosti světla. Maximální dosažená rychlost při použití hyperpohonu byla prozatím spočítána na 1200 světelných let za minutu a záleží pouze na množství energie které má hyperpohon k dispozici. Poté co byl X-303 odzkoušen, rozhodli se Tauriové postavit celou flotilu těchto lodí; označení dalších lodí se změnilo na BC-303 (zkratka pro Battle Cruiser class 303). Ještě než však byla stavba plánované flotily započata, byl otevřen projekt Daedalus. Po jeho úspěšném dokončení byl Prometheus zmodernizován (nový hypermotor, začlenění asgardského transportního systému do systémů lodi) a sloužil jako výzkumná a obranná loď. Tři roky po svém prvním představení byl Prometheus použit když se Tauriové snažili zničit randský satelit. Bohužel štíty Promethea neměly proti zbrani Ori nejmenši šanci a ani jeho zbraně nedokázaly proniknout energetickým štítem satelitu. Loď byla třemi výstřely zničena. Při zničení Promethea zahynulo 39 členů jeho posádky včetně kapitána Pendergasta.

 

BC 303


Hlavní charakteristika:



Délka: 241 m
Šířka: 94 m
Výška: 71 m


počet stíhaček:

8 F 302

výzbroj:

4 railguny
16 raketových sil



obrana:

triniový trup
asgardské štíty



pohon:


asgardský hyperpohon
podsvětelné motory


zdroj energie:

nespecifikovaný počet naqadahových generátorů



Loď Prometheus je první pozemská válečná loď. Třebaže je ve srovnání s Hatakem malý, nesnižuje to jeho bojovou hodnotu.(No, nevím) Prometheus je prototyp, který měl být první ze série celé flotily BC 303 (BC=Battle Cruiser) a měl vyzkoušet všechny nové technologie, které USA získala během programu Hvězdná brána. Také měl sloužit jako platforma pro obranu Země a to díky railgunům a F 302kám na palubě. Je vybaven hangáry, které mohou pojmout až 8 F 302jek a může je vypouštět jak v atmosféře, tak ve volném vesmíru. Prometheus byl původně kříženec mezi lidskými a od goaldů odvozenými technologiemi. Hypermotorový generátor byl také odvozen a byl poháněn naqadrií, která se ale ukázal být velice nestabilní. Prometheus je vybave transportními kruhy, technologií odvozenou od antiků a hojně používané goaldy. Později se asgardé rozhodli, za pomoc v boji proti replikátorům, vybavit Prometheus některými svým technologiemi jako je spolehlivější mezigalaktický hyperpohon, asgardské štíty, senzory a komunikační technologii. Počáteční vývoj stál USA vládu přes 2 miliardy dollarů. Trup lodě je konstruován z trinia.

Přestože Prometheus byla první loď, série BC 303 byla zbytečná. Navíc asgardé souhlasili, že pomohou s intenpletací svých technologií na pozemské lodě, byla BC 303 vytlačena loděmi třídy Daedalos, který je neskonale lepší než Prometheus. Je to díky tomu, že Daedalos byl odzačátku navržen na to, aby byl vybavem asgardskými technologiemi, což Prometheus nebyl.

V souladu smlouvy o používání hvězdné brány obdrželo Rusko plány BC 303ky, ale vzhledem k třídě Daedalos je nepravděpodobné, že by nějakou loď zastaralé třídy BC 303 postavilo. Loď provozuje USA Air Force.



Technologie:

BC 303 používá konveční střely jako svou hlavní zbraň, stejně jako zbraně bodové obrany. Prometheus dostal některé asgardské technologie, především štíty a transportní systém. Třebaže Thor mluvil i o zbraních, ty Prometheus nikdy nedostal. Byl dodatečně vybaven railguny, i když některé railguny určené pro jeho opravu byly použity při obraně Atlantis před Wraithy. Prometheus je závislý především na stíhací podpoře. Prometheus je vybaven transportními kruhy, které jsou kompatibilními se všemi ostatními druhy kruhů, goaldskými, antickými, oriskými.(Asi to bude tím, že všechny vycházejí z těch antických) Po získání asgardské transportní technologie se kruhy již moc nepoužívají.(v podstatě vůbec)

Podsvětelné motory jsou jedny z málá systémů na lodi, které jsou skoro nezměněny. Díky nim může Prometheus cestovat rychlostí 110000 mil za sekundu (59% rychlosti světla). Na oběžnou dráhu se může dostat v rámci bojového nasazení za 30 sekund. Třebaže podsvětelný pohon je skutečně rychlý, hodí se pouze na kratší přesuny po Sluneční soustavě protože cestování hyperprostorem je desetitisíckrát rychlejší. Asgardé seřídili hypermotor tak, že Prometheus uletí 150 světelných let za hodinu.

 

Popis

Projekt X-303 byla mezihvězdná loď, postavená tajně na Zemi s použitím pozemských technologií a technologií získaných SGC. Po vstupu do aktivní služby v roce 2003 dostala označení BC-303 (bitevní křižník) a jméno USS Prométheus. Byl na dlouhou dobu jedinou bitevní lodí postavenou Tau’ri. V této funkci sloužil jako vlajková loď flotily Tau’ri, pod záštitou Úřadu Homeworld Security. Loď byla první obrannou linií Země proti útokům z vesmíru, ale také se používala pro průzkum a humanitární účely. Plány byly udělané pro celou flotilu těchto lodí, ale nakonec, než byl postaven další, tak už byla vyvinuta další třída lodí, 304 Daedalus a tato se stala zastaralá, proto je Prométheus jediná loď této třídy (SG-1 7x07 – Nepřátelský důl, 8x19 – Moebius).

Stejně jako jeho předchůdce X-302, X-303 je výlučně pozemské konstrukce. Stejně jako X-302, má inerciální tlumiče, umělou gravitaci a antigravitační systém, který umožňuje lodi se vznášet ve vzduchu nad zemí. Jeho podsvětelné motory mu umožňují vzlétnout z povrchu planety na její oběžnou dráhu za méně než 30 sekund a také má hyperpohon založený na naquadrii (SG-1 6x11 – Prométheus, 6x20 – Svědek minulosti).

Na rozdíl od X-302, který je navržen jako bojový letoun v atmosféře planet a ve vesmíru, X-303 byl vyvinut jako odpověď na goa’uldské Ha’taky. Je to první hlavní loď USAF (letectva spojených států) a spadal pod kompetenci Úřadu Homeworld Security. Posádka se skládala z personálu letectva. Nicméně je ještě mnohem menší v širším měřítku cizích mateřských lodí. Zahrnuje 15 palub a je schopen nést více jak stovku zaměstnanců posádky, stejně jako osm F-302 v jeho hangárech.

X-303 byl postaven jak za použití pozemské, tak také cizí technologie. Jeho design je založený na pozemské námořní bitevní lodi, mající dlouhou příď s viditelnou můstkovou oblastí v blízkosti zadní části lodi.

X-303 byl schopen cestovat jak podsvětelnou rychlostí, tak hyperprostorem. Při podsvětelné rychlosti mohl dosáhnout až poloviční rychlosti světla. Jeho hyperpohon byl založený na naquadrii a byl teda dosti nestabilní a nespolehlivý. Při prvním testu loď skončila na neznámém místě v Galaxii a při druhém pokusu se jádro hyperpohonu přetížilo a muselo být odhozeno, aby se zachránila loď.

X-303 byl vyzbrojen sadou railgunů podél trupu lodi a odpalovacími zařízeními na rakety, jejichž jaderné hlavice byly obohaceny naquadahem.

Tato loď hrála významnou roli v obou válkách, jak s Goa’uldy, tak s křížovou výpravou Oriů, ale nakonec byl Prométheus zničen v roce 2006 v bitvě nad planetou Tegalus, satelitem Oriů, po necelých čtyřech letech své služby. Tato třída lodí je tedy od té doby mimo provoz (SG-1 9x15 – Satelit).

Nahoru

Trup lodi

Prométheus je necelých 200 m dlouhý, střední sekce lodi je nejužší, vepředu je rozšířena do všech stran a předek lodi vypadá jako "nos". Zadní část lodi je také rozšířena, kde jsou nástavby s pokoji posádky a nahoře můstek. V zadní části po obou stranách lodi jsou gondoly hyperpohonu a hangárů pro X-302. Ze zadní části lodi vystupují dva mohutné podsvětelné motory. V přední části má loď nákladový hangár.

Prométheus má dvě vrstvy trupu, nazvané vnější trup a vnitřní trup. Je možné, že vnější trup byl udělán především pro poškození, zatímco vnitřní udržuje integritu trupu a podporu života. Do trupu je také zřejmě zakomponován naquadah, jak jednou Daniel sdělil vůdci klanu Únasů na planetě P3X-403, kde mu vysvětlil, že SGC potřebuje naquadah na stavbu vesmírných lodí. Je tedy možné, že myslel Prométhea, protože to bylo ještě v době, kdy plánovali další takovéto lodě, ale je také možné, že pro 304 Daedalus, protože víme, že již další takovouto loď nestavěli (SG-1 7x07 – Nepřátelský důl).

Prométhea pak sice chránily asgardské štíty, ale v případě, že nebyly zapojeny během bitvy, trup utrpí velké poškození z palby goa’uldských lodí, korozivních plynů a dopady pevných těles. V případě takového poškození trupu, loď není schopna použít hyperpohon. Největší porušení trupu Prométhea nastalo v době, kdy se musela před cizí lodí schovat do mlhoviny, která měla ovšem korozivní účinek a vnější trup dostal hodně zabrat. Další poškození také obdržel, když přistál na planetě po unesení Valou. Zaútočily na něj smrtící kluzáky a Al’keshe a trup vážně poškodily. Poslední významnější poškození obdržel, když do hangáru udeřil jeden se segmentů superbrány, kterou stavěli nad planetou Kallana Oriové. Tato kolize také snížila účinnost štítů na 20% jejich operační schopnosti (SG-1 7x13 – Grace, 8x12 – Upoutaný Prométheus, 9x06 – Předsunutá základna).

Nahoru

Základní technologie

Jak už víte, X-303 je založen a postaven na pozemské technologii a upravené cizí technologii, především goa’uldské. Později, už jako BC-303, se do něj začlenila asgardská technologie, především hyperpohon a štíty. A během své funkce proběhlo na lodi ještě několik upgradů různé technologie, hlavně od Asgardů, jako např. transportní systém.
Inerciální tlumiče a umělá gravitace

Prométheus měl jako každé jiné lodě inerciální tlumiče a technologii umělé gravitace, která poskytovala pasažérům hladký let, stejně jako např. v rychlém výtahu. Když Julia Donovanová natáčela posádku a Prométhea pro zdokumentování, ukázalo se, že její kolegové jsou ve skutečnosti agenti NID, kteří ukradli loď, a Carterová byla v pasti na úrovni, která ještě neměla hotové umělé gravitační systémy a zažila beztížný stav, když loď odstartovala ze Země a byla vzata do vesmíru (SG-1 6x11 – Prométheus).
Komunikační systémy

Prométheus měl různé prostředky pro vnitřní komunikaci a pro komunikaci mezi loděmi. Byly zde rozmístěny tradiční telefony nacházející se na chodbách a pokojích po celé lodi, které se používaly pro vnitřní komunikaci. Byla zde také možnost integrovat bezdrátový rádiový systém náhlavní soupravy. Loď má také interkom pro lodní obsáhlé zprávy pro všechny členy posádky. Mohl být aktivován na můstku v jedné ze stanic a mohl být také spuštěn přímo z křesla velícího důstojníka (SG-1 6x11 – Prométheus, 8x12 – Upoutaný Prométheus, 9x06 – Předsunutá základna).

Prométheus byl také vybaven jak audio, tak i video komunikací mimo loď. Přes komunikační družice byl Prométheus schopný vytvořit bezpečný přenos videa do oválné pracovny prezidenta, který se zobrazoval na monitorech nad hlavním výhledem. Ostatní postranní prohlížeče také zobrazovaly video komunikaci, která byla integrována v cizích lodích, takových jako třeba asgardských nebo goa’uldských. Loď mohla také vysílat pouze audio zprávy na více frekvencích, a komunikační systém zahrnoval další vlastnost, překládat vysílání do goa’uldštiny. Komunikace však nemohla proniknout antickým odstíněním, jak bylo prokázáno po objevení jeskyně Avalon v Glastonbury Tor v Anglii. Prométheus měl dvě komunikační sady symetricky umístěné na zadní části lodi (SG-1 6x20 – Svědek minulosti, 7x22 – Ztracené město, 8x02 – Časy se mění, 9x01 – Avalon, 9x06 – Předsunutá základna).
Pohon
Antigravitační systém


Antigravitační systém byl umístěn ve spodní zadní části lodi, jak bylo označeno na displeji odvzdušňovací sekvence. Tento systém pracuje na principu opačném jako je gravitace a vlastně ji vyruší, přičemž umožní lodi vznášet se nad zemí. Prométheus nejspíše využíval také tento systém, když vystupoval z jeho podzemního hangáru na Zemi, kde byl stavěn. Dále také při pohodlném přistání na cizích planetách, kde se vznášel těsně nad zemí, než vysunul přistávací podpěry a také při udržování stabilní pozice na místě, jako to učinil v Antarktidě, za účelem ochrany SG-1 a nákladní lodi během útoku Anubise, nebo na planetě Tagrea (SG-1 6x11 – Prométheus, 6x20 – Svědek minulosti, 7x22 – Ztracené město).
Brzdící trysky

Brzdící trysky se používaly při zpomalení Prométhea. Nacházely se na přední straně rozsáhlých obdélníkových hypermotorů, tedy vlastně hangárů F-302 po obou stranách lodi a byly viděny, když je SG-1 použila při přistání na planetě Hala (SG-1 6x12 – Nepřirozený výběr).


Hyperpohon

Motory hyperpohonu byly nejprve poháněny výkonným, ale vysoce nestabilním minerálem, který se nazýval naquadria, ve formě naquadriového jádra reaktoru. Byla nainstalována vyrovnávací paměť (buffer), aby se zabránilo přetížení reaktoru, kvůli nestabilitě naquadrie. Byl navržen tak, aby stabilizoval energii vyráběnou nestabilní naquadrií a loď vystoupila z hyperprostoru v případě, když bylo zjištěno přetížení. To se také stalo, když loď prošla gravitační vlnou hroutící se hvězdy. Museli risknout letět 0,3 světelného roku k nejbližší planetě s bránou bez bufferu a to se jim nakonec vymstilo, protože se jádro přetížilo a museli celé jádro hyperpohonu odhodit, aby přetížený reaktor nezničil celou loď. Mezitím ovšem loď operovala dočasně pomocí přizpůsobeného hyperpohonu Al’keshe, který je ovšem navržen pro mnohem menší loď a tak mohli letět v hyperprostoru jen asi 49 světelných let a zastavit. Před další cestou museli vyčkat 2 hodiny, než vychladne a pokračovat dále. Později byl koncem roku 2004 nainstalován nový hyperpohon Asgardy. (SG-1 6x17 – Prozrazené tajemství, 6x20 – Svědek minulosti, 7x13 – Grace, 8x08 – Úmluva, 8x10 – Konec hry, 8x11 – Blíženci, 8x12 – Upoutaný Prométheus).

Obdélníkové gondoly hyperpohonu byly vidět po obou stranách zadní části lodi. Při aktivaci hyperpohonu, motory zářily modrým světlem.

Ovládací systémy hyperpohonu byly chráněny kódy, ale tyto kódy mohly být přepsané někým, kdo byl obeznámen s technologií krystalů, používanými v těchto řídicích systémech. Chladicí systém hyperpohonu probíhal celou délkou štíhlé střední sekce lodi až do zádi, kde byl pohon umístěn. Kosmické plyny mohly také narušit i proudění energie do emitorů hyperpohonu a tak zabránit, aby se hyperprostorové okno plně vytvořilo. Když byl snížen výkon emitorů hyperpohonu, bylo možné vytvořit částečný posun do hyperprostoru, který mohl vzít dočasně loď ven z obklopujícího prostoročasu (SG-1 6x11 – Prométheus, 7x13 – Grace, 8x12 – Upoutaný Prométheus).

Přesná rychlost lodi vybavené tímto hyperpohonem není známa, ale zdá se, že se mění v závislosti na dostupném výkonu lodi. Prométheus potřeboval měsíce na výlet do galaxie Pegasus z Mléčné dráhy, s využitím svého upraveného hyperpohonu Asgardy, zatímco lodím třídy 304 Daedalus cesta trvá přibližně 18 dnů, aby urazily s asgardským hyperpohonem takovouto cestu, což je právě dané tím, že jsou lodě třídy Daedalus modernější a výkonnější. Po výměně za asgardský už se doba zkrátila na výše zmiňovaných 18 dní, jak uvedla alternativní SG-1 (SG-1 8x12 – Upoutaný Prométheus, 9x13 – Rezonanční efekt, SGA 2x02 – Vetřelec).
Podsvětelný pohon

BC-303 má poměrně silné podsvětelné motory. Podsvětelný pohon umožnil zrychlit Prométheovi až na 177 000 km/s, což byla více než polovina rychlosti světla (299 792,458 km/s). Podsvětelné motory Prométhea mu umožňovaly dosáhnout oběžné dráhy z povrchu planety za méně než 30 sekund. Modul zapalování musel být kalibrovaný alespoň s přesností 1% tolerance chyb, aby se motory mohly vůbec spustit. Pokud by byl mimo toto rozpětí, modul by vyhořel a motory by nenastartovaly (SG-1 6x11 – Prométheus).

Ovládací relé pro podsvětelné motory bylo umístěno na palubě 8. Carterová musela zkratovat ovládací relé, aby zabránila lodi opustit orbitu Země poté, co ji unesli odpadlí agenti NID. I když byla úspěšná, bylo to jen dočasné řešení. Podsvětelný pohon má proměnlivý výkon, který je ovládán prostřednictvím lodního kormidla. První takový výkon motorů se nazýval "nouzový tah" a byl použit, když Prométheus vystartoval z Antarktidy za Anubisovou flotilou na oběžnou dráhu Země. Podruhé byl nouzový tak použit, když se Prométheus potřeboval dostat pryč od segmentů superbrány, které byly na kolizním kurzu s lodí v blízkosti planety Kallana. Druhým výkonem motorů byl "plný vojenský tah", který se používal v bitvách. Plukovník Pendergast nařídil tento výkon, aby se vyhnul energetickému výstřelu ze satelitu Oriů nad planetou Tegalus (SG-1 6x11 – Prométheus, 7x22 – Ztracené město, 9x06 – Předsunutá základna, 9x15 - Satelit).
Přistávací podvozek a nástupní rampa

Prométheus měl třínohý podvozkový systém s jednou nohou v přední části střední štíhlé sekce lodi a dvěma vzadu. Mohutná přední širší sekce lodi neměla žádnou podporu. Loď musela zapojit brzdící trysky, s cílem získat pevné místo nad povrchem planety před přistáním. Při přistání ale také samozřejmě pomáhal antigravitační systém. Podvozkový systém byl provozován podobně jako u letadel a mohl být zasunut zpět do těla lodi. Loď měla také na spodku lodi v zadní mohutné části před zadními nohami vyklápěcí nástupní rampu, aby mohla posádka opustit loď, když přistane (SG-1 6x12 – Nepřirozený výběr, 6x20 – Svědek minulosti, 8x12 – Upoutaný Prométheus).
Senzory

Prométheus měl původně normální senzory, založené na pozemské technologii (radary apod.), které nebyly ovšem moc výkonné a spoustu věcí nedokázali odhalit. Později byly ale na loď nainstalovány asgardské senzory, o které museli požádat, aby našli zamaskovaný Al’kesh na orbitě Země. Vysoká rada Asgardů jim vyhověla. Tyto senzory byly již dostatečně výkonné, a když je ještě upravili, aby hledali jen specifické znaky, dokázali zamaskovaný Al’kesh dokonce odhalit, i když to trvalo dlouho. Byly také použity na prozkoumání Avalonu pod horou Glastonbury Tor v Anglii. Když byly nainstalovány tyto nové senzory, už také nebylo zapotřebí lokačního zařízení pro transportní systém (SG-1 8x10 – Konec hry, 9x01 – Avalon).
Skafandry (EVA)

Prométheus cestoval na všechny typy světů a bylo vždy možné, že na některém z nich bude nehostinné prostředí pro život a tak museli použít skafandry. Také se mohlo stát, že byl skafandr zapotřebí v případě, že třeba technici potřebovali udělat vnější údržbu lodi, zatímco byla ve vesmíru. Loď měla k dispozici minimálně čtyři skafandry EVA (Extra-Vehicular Activity Equipment). Skafandry byly použity např. na planetě Kallana, kde se Oriové snažili vytvořit předsunutou základnu a atmosféra pod štítem u brány byla právě toxická. SG-1 tam byla poslána ve skafandrech a jadernou hlavicí Mark IX "Gatebuster", aby bránu zničili (SG-1 9x06 – Předsunutá základna).
Štíty

Tau’ri nemá štíty vlastní konstrukce, místo toho využívali pro loď X-303 obráceně zkonstruované goa’uldské štíty, avšak tyto štíty byly později nahrazeny původními asgardskými štíty, které jim byly věnovány v roce 2003 jako poděkování za pomoc, kterou Tau’ri poskytla Asgardům v jejich konfliktu s Replikátory. Podrobnější popis štítů naleznete v asgardských lodích, ale štíty na Prométheu nebyly tak účinné, protože neměly tak výkonný zdroj energie jako na asgardských lodích. Asgardské štíty dostal jako první právě BC-303, ale nakonec také pozdější lodě třídy 304 Daedalus, které umožňovaly Tau’ri lépe čelit válečným lodím Goa’uldů. Nicméně s invazí Oriů do Mléčné dráhy, se štíty Prométhea ukázaly být prakticky neúčinné proti silným zbraním Oriů (SG-1 6x17 – Prozrazené tajemství, 6x20 – Svědek minulosti, 9x15 – Satelit).
Transportní systém

Původní X-303 měl jako transportní systém jen antické transportní kruhy, pomocí nichž se například transportovali z lodi na planetu z oběžné dráhy, z lodi na loď, nebo pokud loď přistála na planetě, transportovali se na zem přímo pod loď. Aktivace kruhů se prováděla pomocí goa’uldského ovládacího panelu v blízkosti kruhů na stěně (SG-1 6x20 – Svědek minulosti, 8x12 – Upoutaný Prométheus).

Později, už jako BC-303 Prométheus, dostala tato loď transportní systém Asgardů (více v asgardských lodích), ale transportní kruhy samozřejmě na lodi zůstaly. Postrádaly ovšem pokročilé asgardské senzory, aby se mohly přesně zaměřit na objekt, a proto potřebovali lokalizační majáky malé velikosti a pomocí nich se mohl Prométheus zaměřit a transportovat objekty, či lidi. Nebo se mohl zaměřit na nějaké specifické znaky, které senzory Prométhea dokázali odhalit. Lokalizační majáky jsou malé a snadno skryté zařízení, které nemusely být aktivovány na dálku, neustále předávaly souřadnice a vydával také pětiminutové anomálie, které snadno oklamaly ostatní signály.


Lokační zařízení pro transport nevyužívalo jen SGC a posádka lodi, ale také organizace Trust, kteří jedno tajně dali na bránu v SGC a mohli ji tak transportovat na Al’kesh. Používali ho samozřejmě také pro transport jich samotných. I když byl tento transportní systém takto omezený a nedosahoval takových kvalit jako u Asgardů, ukázal se velmi schopný, protože dokázal přenést celý mrakodrap z povrchu Země až na oběžnou dráhu, kde už mohl neškodně vybuchnout. Poté, co byly na Prométhea nainstalované výkonné asgardské senzory, už nebyly tyto lokátory zapotřebí, ale stejně se stále využívaly pro rychlejší zaměření (SG-1 8x10 – Konec hry, 9x07 – Návrat vysloužilého boha, 9x15 – Satelit).
Únikové moduly

O BC-303 je také známo, že má neznámý počet únikových modulů v případě nouze. Když se Prométheus setkal s neznámou cizí kosmickou lodí, členové neznámé rasy obývající loď, transportovaly celou posádku Prométhea na palubu své lodi s výjimkou Samanthy Carterové, protože se zranila a upadla do bezvědomí. Potom co se probudila, zjistila, že všechny únikové moduly lodi byly odhozeny (SG-1 7x13 – Grace).
Zbraňový systém

Loď Prométheus má řadu konvenčních zbraní.
Railguny

BC-303 má 16 baterií railgunů, které se staly standardem na F-302 a všech budoucích lodí třídy 304 Daedalus, pro boj loď proti lodi. Jsou jedny z nejvíce působivých vynálezů Ta’uri, čistě pozemské konstrukce. Railguny jsou vysokorychlostní projektilové zbraně, které využívají elektromagnetické pole k pohonu celistvé kovové střely rychlostí až machu 5, až na vzdálenost 40 km. Standardní nábojová komora pojme až 10 000 střel. Tato působivá kapacita střeliva byla výsledkem upgradu, který byl nezbytný právě pro Prométhea, protože ten byl schopen vyčerpat téměř všechnu svou munici v relativně krátkém čase. Jsou ale užívány spíše jako obranné zbraně, protože větší bitevní lodě mají většinou nějaké štíty a jsou tedy proti nim více odolné. Účinné se ale ukázaly jen proti malým lodím. Jen pár výstřelů je schopno zničit celkem rychle smrtící kluzák a způsobit poškození Al’keshe. Větší nebo chráněné lodě, jako válečné lodě Oriů, goa‘uldské Ha’taky, jsou v podstatě imunní, pokud očekávají útok (SG-1 8x12 – Upoutaný Prométheus, 9x15 – Satelit).
Energetické zbraně

Loď měla také energetické zbraně, které dostala od Asgardů, jako poděkování za zásluhy v bojích proti Replikátorům. Nad těmito zbraněmi se ale vznáší jeden otazník, protože byly vidět jen jednou a ještě nevypadaly jako asgardské, protože víme, že ti měli namodralé energetické střely, ale tyto vypadaly spíše jako goa'uldského původu, protože byly dooranžova. Každopádně byly dost silné, protože na dva výstřely dokázaly zničit Al'kesh. Prométheus s nimi právě jednu takovouto loď zničil, na které byli odpadlíci NID, kteří si říkali Trust a byli již v područí Goa'uldů, kteří se snažili o to, aby se Země sama zničila navzájem a mohli tak mít přístup k antické základně v Antarktidě (SG-1 8x14 – Konfrontace).
Raketové baterie

Prométheus má 12 baterií raket a jaderných hlavic obohacených naquadahem. Jaderné hlavice jsou mocnou zbraní, a pokud jsou ještě obohaceny naquadahem, síla výbuchu je značně zvýšena (asi 100 krát). Nicméně tyto rakety jsou účinné jen proti lodím a stavbám, které nemají dostatečnou ochranu nebo štíty. Tyto rakety jsou nejvýkonnější pozemské útočné zbraně, které lidstvo samo zatím vyrobilo. Střely jsou schopny zničit okamžitě smrtící kluzák a způsobit veliké poškození Al’keshe a Ha’taku, pokud byl překvapen. Nicméně štíty Oriů jsou velmi výkonné a je skoro nemožné jimi proniknout i s těmito raketami (SG-1 8x12 – Upoutaný Prométheus, 9x15 – Satelit).
Bojový doplněk

Prométheus byl určen pro přepravu osmi F-302 vesmírných stíhacích letounů. Letouny jsou uloženy v nákladovém prostoru a hangáru v přední části lodi, označený jako přední nákladní hangár na displejích lodi. F-302 byly viděny snad jen jednou, jak opouštějí Prométhea při jeho poslední misi, aby zaútočily na orijský satelit, nicméně letka pomáhala při různých bitvách, jako třeba nad Antarktidou proti Al’keshům a smrtícím kluzákům Anubise (SG-1 6x17 – Prozrazené tajemství, 7x22 – Ztracené město, 9x15 – Satelit).

Nahoru

Známé interiéry lodi

Přepážky v lodi se skládají ze slitiny trinia, které posilují vnitřek lodi a oddělují prostory. Trinium je cizí materiál, který je 100 krát lehčí a pevnější než ocel. Kulky se od těchto přepážek většinou odráží, ale plazmový hořák je může proříznout, i když to trvá velmi dlouho. Při pohledu na stěny téměř v každé místnosti a chodbě, jsou různé schránky, elektronické indikátory ventilů, které mají co do činění s energií, osvětlením, pojistkami, zabezpečením a ovládacími prvky životního prostředí. Ve většině obytných místností je také na zdi hasicí přístroj a telefon (SG-1 2x13 – Duchové, 6x11 – Prométheus, 8x14 – Konfrontace).
Hangáry

Prométheus má dva závěsné hangáry na bocích lodi, těsně před motory hyperpohonu, které jsou určeny pro celkový počet osmi F-302 (čtyři v každém hangáru). Gondola motorů hyperpohonu a hangáru je vlastně jeden celek, přičemž v zadní části je hyperpohon a v přední je právě hangár. Jelikož je hangár navržen pro čtyři F-302, je jich schopen pojmout i více, jak bylo možné vidět při útoku na orijský satelit, kde jsme viděli vylétnout pět F-302 z jednoho hangáru. Je také možné, že při častých modifikacích Prométhea, byl později schopný pojmout více F-302, než jen jednu letku, ale není to nikde řečeno (SG-1 6x11 – Prométheus, 9x15 – Satelit).
Chodby

Chodby jsou součástí každé lodi a spojují veškerá místa na lodi. Chodby na Prométheovi mají specifický tvar pozemské konstrukce, zhruba obdélníkového a čtvercového průřezu a jsou celé s různých slitin. Většinou byl také v každé chodbě nástěnný telefon pro interní komunikaci. Skoro vždy byly chodby před vstupem do nějaké místnosti ukončeny dveřmi, které se mohly uzamykat číselným kódem. Ne všude byly ale ukončeny dveřmi, jako např. u transportní místnosti s kruhy, kde právě nebyly, protože tato místnost je i něco jako křižovatka, kterých také bylo na palubě docela dost. Samozřejmě nebyly dveře jen na koncích chodeb, ale také byly vstupy do různých místností na bocích chodeb po celé délce (SG-1 6x11 – Prométheus).
Instruktážní místnost

Instruktážní místnost na Prométheu je navržena pro menší skupiny lidí. Je v ní zabudovaný velký monitor, který slouží především jako mapa k samotnému Prométheovi. Tento monitor je na stejné stěně, jako je vstup do místnosti a je přímo naproti velkému oknu, složeného ze šesti okenních tabulí. Vedle monitoru je nástěnný telefon pro interní komunikaci (v pozdější verzi). Uprostřed místnosti je velký obdélníkový konferenční stůl se sedadly pro 12 lidí (dvě na každém konci a čtyři po stranách stolu). Je tam také místo mezi koncem konferenčního stolu a oknem, pro další místa k sezení a stání. Stěny místnosti pak také zdobí různé elektronické ovládací panely a také ventilace. Instruktážní místnost byla prvně viděna, když musel Prométheus přistát na planetě Tagrea, aby na ní našel hvězdnou bránu a provedl opravy. Jednali v ní s Tagreany o dalších postupech a také zde s nimi měli večeři. Stůl byl ze skla. O dva roky později proběhly nějaké změny, protože stůl byl černý a měl matný povrch. Také se zdá, že byly vyměněny i křesla. Daniel zde také používal přenosné audiovizuální zařízení, na dálkové ovládání při briefingu, na záchrannou misi do galaxie Pegasus. (SG-1 6x20 – Svědek minulosti, 8x12 – Upoutaný Prométheus).
Jídelna

Jídelna na lodi je vybavena několika menšími stoly pokrytými ubrusy. Nejčastěji jsou stoly sestaveny k sobě a dělají dlouhé řady pro pohodlnější stolování posádky. Výzdoba jídelny je podobná jako v kantýně SGC. Jídelna, kuchyň a spižírna byly pravděpodobně jedny z posledních místností, udělané v Prométheovi. Sem byly také bezmyšlenkovitě transportovány velké zásoby jídla Thorem, když vzal Prométhea do své domovské galaxie na planetu Hala, aby SG-1 zastavila Replikátory. Později zde byly viděny ledničky se sendviči a ovocem, dostupných během nepravidelných návštěv posádky na jídlo, ačkoli zde nebylo nic takového k vidění v době, kdy byl X-303 ukraden. Jídelna má alespoň jedno okno s výhledem do vesmíru a naproti velkou nástěnnou obrazovku (6x12 – Nepřirozený výběr, 7x13 – Grace, 8x12 – Upoutaný Prométheus, 9x13 – Rezonanční efekt).
Místnost s kruhy

Prométheus měl také transportní místnost, která byla používána pro transport kruhy, které se nacházely v centru místnosti. Místnost byla poměrně malá obdélníkového tvaru, ústila sem dvojice chodeb z různých směrů a nacházela se na palubě 4. Na jedné ze stěn byl ovládací panel kruhů, který jak se zdá, byl stejný, nebo velmi podobný goa’uldskému. Po aktivování stačilo vstoupit do prostoru kruhů a člověk byl transportován na zvolené místo. V místnosti byl také u jedné ze stěn ovládací panel, o kterém se přesně neví, co ovládal (SG-1 6x20 – Svědek minulosti, 8x14 – Konfrontace).
Můstek

Velitelské centrum Prométhea svým způsobem připomíná spíše můstek námořních lodí, než kokpit letadla. Byla to poměrně veliká místnost, s řadami konzol uspořádanými podél zdí, křeslem velícího důstojníka přibližně v centu místnosti, lemovaného dvěma dodatečnými hlavními stanicemi s křesly, směřujícími vpřed. Obvykle stanici po levé straně velitelského křesla obsluhoval pilot lodi, zatímco starší technik obsluhoval pravou stanici, většinou navigace. Křeslo velícího důstojníka mělo spoustu ovládacích prvků, pravděpodobně pro většinu systémů lodi, kde nechyběla hlavně komunikace a zbraně. Zbraňový důstojník obsluhoval vzdálenější přední stanici trochu stranou. V přední části můstku byl shluk menších oken, které dohromady dávaly souvislý široký výhled do okolního prostoru, se sadou menších obrazovek nad nimi. Velká mapa a vyhodnocovací stůl byl umístěn směrem k zadní části můstku. Veškeré systémy lodi jsou chráněny přístupovým kódem (SG-1 6x11 – Prométheus, 6x20 – Svědek minulosti).
Nákladový prostor a hangár

Nákladový prostor se nacházel v přední části Prométhea. Byly zde uskladněny také F-302. Jako všude jinde se zde skladovaly různé věci a nářadí. Nákladový prostor byl minimálně 6,7 m vysoký, protože zde bylo možné uložit hvězdnou bránu na výšku. Tato oblast byla označena na displeji odvzdušňovací sekvence jako "nákladní hangár". Použili ho Teal’c s O’Neillem pro přístup na loď, když do něj tajně přiletěli s ukořistěným smrtícím kluzákem z havarovaného Ha’taku Anubise, aby převzali zpět kontrolu nad X-303, který unesl Simmons. Jejich přiblížení, aby je nezpozorovali, bylo možné, protože radarový systém Prométhea ještě nebyl funkční a loď byla stále ve výstavbě, když ji ukradli. Později tam také transportovali ukradenou bránu z Al’keshe. Nákladový prostor byl také poškozen jedním ze segmentů superbrány, když se ji snažili postavit Oriové nad planetou Kallana (SG-1 6x11 – Prométheus, 8x10 – Konec hry, 7x13 – Grace, 9x06 – Předsunutá základna).
Ošetřovna

Ošetřovna na Prométheovi musí být připravena na jakoukoli eventualitu, na zranění z bitev, na běžná onemocnění, nebo vystavení cizím záležitostem. Ošetřovna je velmi dobře vybavena veškerým potřebným zdravotnickým materiálem, několika lůžky a přístroji pro sledování životních funkcí pacientů, především kvůli dlouhým cestám ze Země. Také zahrnovala operační sál. Poprvé byla ošetřovna zmíněna, když utrpěla Carterová otřes mozku. Pak zde byl také Daniel, když měl ještě menší příznaky od náramků, které mu dala Vala. Naštěstí po ztrátě Valy už byly účinky velmi slabé a Daniel se uzdravil (SG-1 7x13 – Grace, 9x06 – Předsunutá základna).
Pokoje posádky

Jako každá jiná loď, má i Prométheus osobní pokoje posádky, kde má každý své soukromí. Pokoje posádky jsou umístěny v zadní části lodi, nad dvěma velkými podsvětelnými motory, takže vlastně úplně v nejzadněji položené části Prométhea. Vzhled interiérů těchto prostorů není moc známý, ale pravděpodobně se liší v závislosti na složení posádky a mise tzn., že důstojníci mají pravděpodobně větší pokoje a asi i lepší vybavení. Vybavení je jako u standardního pokoje, čili určitě nechybí postel, noční stolek, skříně, stůl a židle (SG-1 7x13 – Grace).
Přechodové komory

Loď má několik přechodových komor lemující štíhlou střední sekci lodi. Používají se především pro výstup a vstup do lodi ve skafandru, pokud je například něco nutné vně lodi manuálně opravit, nebo třeba vypustit v určité části lodi atmosféru. Otevírání přechodových komor a řízení jejich tlaku, se může spouštět pomocí odvzdušňovací sekvence, řízenou skrz ovládací panel počítače, nebo pomocí ručního ovládání pro otevření dveří, pomocí ovládacích kláves přímo u komory. Prvně byla přechodová komora použita plukovníkem O’Neillem při únosu X-303 a pomocí manuálního ovládání u dveří vypustil do kosmu Simmonse, ve kterém byl Goa’uld. Major Samantha Carterová jednou také použila počítačem řízenou odvzdušňovací sekvenci, aby mohla pohybovat s lodí, která byla uvízlá v plynné mlhovině. Odvzdušnění lodi u přechodové komory 3 bylo ale neúspěšné a loď to poškodilo (SG-1 6x11 – Prométheus, 7x13 – Grace).
Vězení

Vězení na Prométheovi byla malá, nevyzdobená, prostá místnost, ne moc rozdílná od lodních skladovacích prostor. Obsahovalo sledovací kameru a mikrofon bezpečně umístěné u stropu, pomocí níž se mohli vězni z můstku pozorovat a také WC a umyvadlo. Je vybaven reproduktorem, který umožňuje obousměrnou komunikaci. Ačkoli bylo určeno spíše pro jednoho vězně, bylo užívané k držení až čtyř vězňů, což může naznačovat, že na lodi je jen jedno takové vězení. Vězení samo o sobě nemělo mříže a byla to jen malá čtvercová místnost. Použil ho Daniel, když do něj zavřel Valu, která unesla loď. Nacházelo se na palubě 5. Později zde byla držena SG-1, když je zde zavřela SG-1 z alternativní reality, ale pravá SG-1 vymyslela plán a nakonec si to vyměnili (SG-1 8x12 – Upoutaný Prométheus, 9x13 – Rezonanční efekt).
Výtahy

Výtahy na Prométheovi jsou volány pomocí kódové karty, kterou protahují čtečkou karet, stejně jako ty v SGC, až na to, že další protahování kartou už není nezbytné, pokud jste uvnitř výtahu. Čtečka karet na Prométheovi má také malou klávesnici, zatímco ty v SGC nemají. Samotný výtah uvnitř má stejné množství tlačítek na jeho panelu, jako výtah v SGC, což je 28, i když tento počet úrovní je zvláštní, protože Prométheus by měl mýt jen 15 palub. Některé výtahy, ne-li všechny, mají protichůdné dveře (přední a zadní sada dveří), jak bylo viděno, když jel Daniel s Lindseym na úroveň 5. V případě poruchy, nebo pokud nejsou funkční, může personál využívat přístupové průchody, vybavené žebříky (SG-1 6x22 – Kruh se uzavírá, 8x12 – Upoutaný Prométheus, 9x15 – Satelit).
Zbrojnice

Na palubě lodi Prométhea je také několik zbrojnic. Není známo, kolik je zbrojnic na lodi, ale jsou vcelku poměrně malé a plné rozličných zbraní a munice. Ví se ale, že obsahují zbraně jak pozemské, tak také goa’uldské, stejně jako vesty, baterky, světlice, vysílačky a další potřebné věci k výsadku na planety. Je možné zbrojnice na dálku uzamknout a odemknout z jiných částí lodi, jako je např. můstek, pomocí pětimístného číselného kódu, aby nedošlo třeba k odcizení zbraní nějakou nepovolanou osobou, nebo dokonce vetřelcem. Jednou z takových zbrojnic byla i místnost NS7-22 na palubě 6, kde získal SG-1 tým z alternativní reality k ní kód (25567). Další zbrojnici použil Daniel, když se dostala na Prométhea Vala v brnění superbojovníka a vzal si tam vestu se zbraní proti nim. Dále byla viděna, když se SG-1 chystala prozkoumat Avalon (SG-1 8x12 – Upoutaný Prométheus, 9x01 – Avalon, 9x13 – Rezonanční efekt).

Nahoru

Známá posádka

Posádka Prométhea sestávala z personálu USAF a civilních poradců.
Velící důstojníci
Plukovník William Ronson – první velitel lodi (do roku 2004)
Generálporučík George S. Hammond (v březnu 2004 v incidentu s Anubisem a v prosinci 2004 při své misi na Atlantis)
Plukovník Lionel Pendergast – poslední velitel lodi (od roku 2004)
Ostatní posádka
Plukovník Kirkland – druhý nejvyšší důstojník na lodi (březen 2004)
Plukovník Cameron Mitchell – pilot (do roku 2005)
Major Erin Gantová – služebně starší důstojník (do března 2004)
Major Peter DeLouise – pilot (2003)
Kapitán Womacková – technik (od roku 2004)
Kapitán Kevin Marks – pilot/technik (od roku 2005)
Poručík Adam Banks – pilot (do roku 2005)
Redmond – pilot (do roku 2005)
Hlavní seržant Walter Harriman – technik (při bitvě v Antarktidě a při misi na Atlantis)
Dr. Daniel Jackson – letový specialista (při misi na Atlantis a Avalon)
Dr. Lindsey Novaková – inženýr (při misi na Atlantis)
Plukovník Reynolds z SG-3 – taktický poradce (při misi na Atlantis)
Seržant Airman Jake Bosworth z SG-13 (při misi na Atlantis)
Vala Mal Doran – letový specialista
Teal’c (při misi Trust a Avalon)

Nahoru

Hangár na Zemi

Prométheus seděl v podzemním hangáru v Nevadě (Oblast 37–92/NV), kde byl smontován, udržován a byl držen ve velkém prostoru velkými dokovacími svorkami. Přístup do podzemního hangáru byl prostřednictvím výtahu, umístěného v budce na povrchu, obklopené elektrickým plotem. Loď vstupovala a vystupovala z hangáru přes velké zatahovací střešní dveře. Prométheova první plavba byl výsledek únosu odpadlých agentů NID, kteří pracovali pro Franka Simmonse a Goa’ulda Adriana Conrada. Měli pocit, že bylo jednodušší ji ukrást, než získat přístup k hvězdné bráně. I když nebyla vevnitř ještě úplně kompletní, X-303 si vedla mimořádně dobře na svůj první let a prokázala svou vesmírnou hodnotu. Není známo, co se stalo s Oblastí 37, když byl Prométheus zničen v bitvě o Tegalus (SG-1 6x11 – Prométheus, 7x22 – Ztracené město, 8x10 – Konec hry, 8x12 – Upoutaný Prométheus).

Nahoru

Historie

X-303 byl postaven v podzemním hangáru, zařízení označované jako oblast 37-92/NV, v rámci projektu s názvem "Prométheus". Hodně práce na něm byla zadána civilní společnosti, aniž by odhalili skutečnou povahu projektu. Jeho vývoj byl tak velký podnik, že udržet ho v utajení, se ukázalo být nemožné a došlo k úniku informací k reportérce Julii Donovanové, ke které se doneslo o cizím kovu triniu a že v Nevadě probíhá nějaký 2 roky starý projekt fúzního reaktoru. Ve snaze co nejvíce omezit potencionální škody na odhalení projektu, prezident USA souhlasil, povolit Donovanové, jejímu producentovi a filmovému štábu, zdokumentovat X-303, přičemž jako zástěrka byla, že použité technologie byly ve skutečnosti zachráněny z UFO, které havarovalo v blízkosti Fairbanks na Aljašce v roce 1978. Během dokumentování byla ovšem loď převzata filmovým štábem, což byli vlastně odpadlí agenti NID, pracující na příkaz plukovníka Franka Simmonse, kterého chtěli osvobodit společně s Adrianem Conradem, ve kterém byl Goa‘uld. Agentům se úspěšně podařilo ukrást loď a vzít ji do hyperprostoru před tím, než byli přemoženi SG-1. V té době nebyla ještě vnitřní konstrukce zcela dokončena, nebyl funkční radarový systém, ale i tak se ukázalo, že loď fungovala ve vesmíru dobře. Ovšem hyperpohon, který byl nakonfigurovaný pro Simmonse Goa’uldem Adrianem Conradem, selhal a loď dopravil na neznámé místo (SG-1 6x11 – Prométheus).

Výše popsané události, byly právě důsledek první mise X-303. Asgardé našli X-303 a vzali ho do své domovské galaxie v naději, že by mohl být použit k tomu, aby SG-1 chytila do pasti Replikátory uvnitř časového dilatačního pole. S X-303 přistáli na Hale, aby opravili dilatační zařízení. Replikátoři ho ale obrátily v opačném směru a vyvinuli se zatím do lidské podoby, ale misi se jim podaří nakonec splnit a uniknou s X-303 z Haly před spuštěním dilatačního zařízení. Bylo to vůbec poprvé, co loď přistála na cizí planetě a dokonce v cizí galaxii. Během této mise také Asgardé upravili lodní štíty a motory na jejich maximální potenciál, který mohla daná technologie a použité součásti poskytnout a opravili poruchu v hyperpohonu lodi (SG-1 6x12 – Nepřirozený výběr).

Po úspěšném ukončení této mise, Asgardé nainstalovali na loď asgardské štíty a zbraně, jako projev vděčnosti za jejich záchranu (SG-1 6x17 – prozrazené tajemství).

Nakonec X-303 vstoupil do aktivní služby a dostal označení BC-303 s názvem lodi Prométheus a velel mu plukovník William Ronson. Toto pojmenování navrhla Carterová, ale O’Neill ho odmítal, chtěl radši Enterprise, ale to se samozřejmě neujalo. V této funkci sloužil jako vlajková loď flotily Tau’riů pod záštitou Úřadu Homeworld Security a získal další upgrady od Asgardů. I když plány byly udělány tak, aby Tau’riové vybudovali celou flotilu lodí BC-303, zavedením nové třídy bitevních lodí 304 Daedalus způsobilo, že byla již zastaralá, takže Prométheus byla jediná loď této třídy (SG-1 7x07 – Nepřátelský důl, 8x19 – Moebius).

Plány pro X-303 (bez modifikací Asgardů) byly poskytnuty Rusku v roce 2002, spolu s plány pro X-302, za poskytnutí druhé brány (poznámka autora: ve skutečnosti to byla ta první z Gízy), ale Rusové zřejmě nevybudovali žádné takovéto lodě (SG-1 6x02 – Spása).

Už jako BC-303 Prométheus, se loď s velícím důstojníkem Williamem Ronsonem, posádkou a SG-1, vydala na svou první misi, kde měli otestovat, jestli je loď plně funkční. Bohužel naquadriový reaktor, který umožňoval lodi cestování v hyperprostoru, selhal kvůli nestabilitě a museli ho nad planetou Tagrea odhodit, aby zachránili loď před výbuchem. Museli na planetě přistát a najít hvězdnou bránu. Po několika konfliktech s Tagreany jim bylo povoleno zůstat a nakonec bránu našli, aby mohli přes ni dopravit nezbytné vybavení na opravu lodi a mohli se vrátit domů (SG-1 6x20 – Svědek minulosti).

Prométheus se zatím nepodařilo opravit a domů to ještě nezvládl, nicméně až v následujícím roce byl použit hyperpohon převzatý z Al’keshe. To ale znamenalo, že neměl dostatek energie, protože reaktor Al’keshe byl navržen pro lodě zhruba pětkrát menší než Prométheus a museli dělat na své cestě zastávky. Na cestě zpět na Zemi byl Prométheus napaden cizí neznámou lodí a byl nucen se schovat do korozní mlhoviny, ve které jak se zdálo, bylo i trochu jiné časoprostorové kontinuum a poškozovala trup lodi. Na palubě zůstala jen Carterová, ostatní byli přeneseni na cizí loď, ale nakonec se jí podařilo přes různé halucinace dostat loď z mlhoviny a na oplátku, že pomohla také cizí lodi, která tam také uvízla, posádku vrátili a pokračovali zpět domů (SG-1 7x13 – Grace).

Když Anubis zahájil útok na Zemi, generál Hammond se ujal přímého velení nad Prométheem na žádost prezidenta Hayese. Loď se zapojila do bitvy na Antarktidě, aby ochránila SG-1, když se snažili aktivovat zbraňovou platformu Antiků pod kilometrem ledu. Když se SG-1 dostala do základny, Prométheus vystartoval na oběžnou dráhu přímo na Anubisovu mateřskou loď. Loď utrpěla velké škody a vyčerpala vešechny své zbraně a munici. Hammond byl připraven s ní narazit do lodi Anubise, ale toto zoufalé opatření nakonec nebylo nutné, protože O’Neill aktivoval střely Antiků, které zničily celou Anubisovu flotilu (SG-1 7x22 – Ztracené město).

Velení nad Prométheem později tohoto roku převzal plukovník Lionel Pendergast, což bylo v době, kdy loď postrádala spolehlivý hyperpohon. Byl pověřen orbitální hlídkou a střežili Zemi před potenciálním útokem Goa’uldů, kteří chtěli otestovat, zda má Země stále ještě zbraně Antiků, schopné je zničit. Na jedné takovéto misi se loď dostala do kontaktu s asgardskou lodí Daniel Jackson, na které byl i Teal’c a která se vydala zpět na misi do galaxie Ida hned po tom, co přenesla na palubu Daniela z SGC a O'Neilla ze stázové komory v Antarktidě (SG-1 8x02 – Časy se mění).

Prométheus byl opět v procesu upgradování Asgardy, kteří jim nainstalovali jejich transportní systém a hyperpohon a vylepšili pozemské senzory a skenery. Muselo to být uděláno proto, aby našli zamaskovaný Al’kesh, který po sobě zanechal Goa’uld Osiris (Usirev), když sondoval mysl Daniela Jacksona na dobu, kdy byl povznesený, aby našel umístění ztraceného města Antiků. Al’kesh nalezli a používali odpadlíci NID, kteří si říkali Trust. Al’kesh byl použit k ukradení hvězdné brány z SGC, pomocí níž zahájili útok s jedem na symbionty na planetách, ovládané Ba’alem. SG-1 označila bránu lokačním majákem a Prométheus použil novou transportní technologii Asgardů, aby ji získali zpět. Nicméně Al’kesh pak skočil do hyperprostoru a Prométheus nebyl schopen ho pronásledovat, protože instalace hyperpohonu nebyla ještě dokončena (SG-1 7x15 – Chiméra, 8x10 – Konec hry).

Když byl úspěšně otestován nový asgardský hyperpohon, generál Hammond vybral posádku, k účasti na záchranné misi do galaxie Pegasus, kde byla expedice Atlantis a nebylo o nich slyšet od té doby, co odešli. Zatímco byli ještě v Mléčné dráze, odpověděli na nouzové volání a byl nakonec unesen Valou Mal Doran. Vala přenesla posádku až na Daniela na porouchaný Al’kesh a vydala se s ním na planetu, kde měla Prométhea prodat za naquadah zbraňové kvality. Její plán byl ale zmařen Danielem. Zatímco byl Prométheus na planetě, utrpěl poškození trupu, když byl napaden smrtícími kluzáky a Al’keshi. Loď byla nakonec zachráněna posádkou Prométhea, kterým se podařilo opravit Al’kesh, ale Vala v něm nakonec unikla. Záchranná mise do Pegasu musela být přerušena, z důvodu utržených škod (SG-1 8x12 – Upoutaný Prométheus).

Členové Trust, kteří unikli Al’keshem, se vrátili domů z implantovaným goa’uldským symbiontem. Jejich záměrem bylo rozpoutat nukleární válku na Zemi, aby získali přístup do antické základny v Antarktidě. Prométheus, ještě pod velením Pendergasta, byl povolán na oběžnou dráhu Země, aby našel Al’kesh. Prométheus zachránil Daniela Jacksona spolu s Kinseym (už také Goa’uld) prostřednictvím transportního systému, když ho chtěli vzít Rusové do vazby. Kinseymu se podařilo uprchnout z Prométhea na Al'kesh a ten pak napadl Prométhea, ale byl nakonec zničen (SG-1 8x14 – Konfrontace).

Prométheus hrál také roli v objevení podzemního komplexu pod horou Glastonbury Tor v Anglii koncem roku 2005, který opustil Merlin. Prométheus byl povolán na oběžnou dráhu, aby horu řádně proskenoval, což se mu povedlo a jeskyně byla dobře zmapována. Komplex byl přístupný jen přes transportní kruhy Prométhea, protože tam měl Merlin nějaký štít, který rušil transportní systém a SG-1 se tam vydala. Uvnitř komplexu nefungovala komunikace s Prométheem (SG-1 9x01-02 – Avalon).

Plukovník Carterová také prováděla na krátkou chvíli s Prométheem výzkum telemetrie hlubokého vesmíru (SG-1 9x01 – Avalon, 9x06 – Předsunutá základna, 9x13 – Rezonanční efekt).

Později byl Prométheus vyslán na setkání s SG-1 na planetu P4C-452 a pokračovali na planetu Kallana s jadernou hlavicí obohacenou naquadrií, Mark IX "Gatebuster", aby zastavili invazi Oriů do Mléčné dráhy. Prométheus monitoroval postup energetického silového pole, které vytvořili na planetě Oriové, jako jejich první krok vytvořit superbránu a poslat do Mléčné dráhy své lodě. Po výbuchu Mark IX zjistili spolu s jaffskými spojenci, že využili jejich útoku k tomu, aby se štít zvětšil na celou planetu a zhroutili ji, k vytvoření superbrány. Jejich plán selhal, ale díky statečnosti Valy, byla superbrána na poslední chvíli zničena nárazovou vlnou ze zhroucené planety. Prométheus utrpěl poškození trupu hangáru, ale přežil pokus Oriů, zformovat předsunutou základnu. Prométheus se pak vrátil domů (SG-1 9x06 – Předsunutá základna).

Po pádu vládců Soustavy, Ba’al našel útočiště na Zemi. Ve snaze, aby se ho nesnažili najít, hrozil, že vyhodí do vzduchu budovu v Seattlu ve Washingtonu. Prométheus byl použit pro přepravu Carterové z Virginie do Washingtonu, aby mohla vyhledat naquadahovou bombu. Po zjištění, že naquadah byl použit v samotné struktuře budovy, Mitchell přikázal, aby Prométheus transportoval celou budovu do vesmíru, kde mohla bezpečně explodovat. S největší pravděpodobností byl Prométheus také použit l tomu, aby sesbíral trosky z výbuchu a vrátil je na původní místo budovy, aby to mohli nějak zamaskovat (SG-1 9x07 – Návrat vysloužilého boha).

Prométheus byl vyslán na planetu P9G-844, aby pátral po plukovníkovi Mitchellovi potom, co byl chycený sodanskými Jaffy. Proskenovali celou planetu, několik měsíců a ostatních obyvatelných planet v celém systému, ale Mitchella nenašli. Nakonec dorazil domu sám po dvoutýdenní těžké zkoušce (SG-1 9x08 – Babylon).

Prométheus byl připravený v záloze, kdyby SG-1 a SG-5 potřebovali být zachráněni z planety P3X-584, která měla zařízení přesměrování vytáčení hvězdné brány připojené k DHD, které by mohlo zabránit týmu, se vrátit domu. Naštěstí zařízení nebránilo odchozí červí díře a Prométheus nemusel dělat dvoudenní cestu, aby je vyzvednul (SG-1 9x09 – Prototyp).

V roce 2006 byl Prométheus unesen znovu, tentokrát SG-1 z paralelního vesmíru. Naše SG-1 spolu s paralelní SG-1 letěli uzavřít trhlinu v prostoru pomocí jaderné hlavice Mark IX, která se měla připojit k dilatačnímu zařízení Asgardů. Trhlina v prostoru způsobovala, že týmy SG-1 z paralelních vesmírů při cestování bránou, přicházeli do našeho vesmíru. Byla to velmi nebezpečná mise a šance byly malé, že by loď přežila výbuch. Byl to ovšem jen trik paralelní SG-1, aby mohli vzít Prométhea do galaxie Pegasus a získali ZPM z Atlantis. V tomto případě spiknutí bylo zmařeno a loď byla převzata zpět bez jakéhokoliv vážnějšího poškození (SG-1 9x13 – Rezonanční efekt).

Poslední dny Prométhea se přiblížili počátkem roku 2006, když přiletěl na planetu Tegalus, kde se Protektorát Rand přidal na stranu Oriů, když tam přišel Převor. Prométheus tam letěl, aby získal zpět Daniela Jacksona a vyřadil orijský satelit, ale nebyl schopen proniknout jeho štíty. Nicméně satelit rychle přemohl obranu Prométhea a ochromil ho. Plukovník Pendergast nařídil evakuaci jeho posádky na planetu pomocí asgardského transportéru a sám zůstal, aby zajistil jejich bezpečný odchod. Poté, co dostal další zásahy, Prométheus se zlomil vpůli a explodoval i s Pendergastem a několika členy posádky. Všichni to ale na planetu nestihli a přežilo jen 76 členů posádky z více než 115 lidí (SG-1 9x15 – Satelit).
Prométheus v alternativní realitě

Prométheus se objevil také jednou v alternativní realitě, kde ho zabavil prezident Hank Landry jako "Air Force One". Široká veřejnost této reality věděla o hvězdné bráně po bitvě s Anubisem na Antarktidě a Země neměla již zájem se podílet na obraně Galaxie před Orii. Prométheus nebyl nikdy v bitvě o Tegalus a nebyl proto zničen. Bylo zmíněno, že jen on a Daedalus byly jediné dvě lodě Země v této realitě (SG-1 10x13 – Cesta, po níž jsme se nevydali).

Nahoru

Poznámky
Pojmenování vychází z řecké mytologie. Prométheus byl jedním z Titánů, syn Iapetuse a Clymene. Zeus mu svěřil úkol, vytáhnout lidi z "bahna" a aby přinášeli oběti bohům za to, že je nechávají žít. Prométheus ho ale trochu přelstil a Zeus za trest lidi potrestal, že jim sebral oheň. Prométheus ho ze soucitu k nim z nebe ukradl a daroval jim ho. Za tento čin byl přikován ke skále v pohoří Kavkaz, kde mu orel (jeho jméno bylo Ethon, což je i název epizody, ve které byla loď zničena) každý den rval játra po 12 generací. Nakonec byl zachráněn Herkulesem, který orla srazil šípem.
Ve skutečném světě má NASA také projekt Prométheus (Prométheus nukleárních systémů a technologie), který zkoumá jaderný pohon kosmických lodí. V současné době je solární energie a technologie chemického pohonu to, co pohání naše sondy (kosmické lodě). NASA spolu s odborem Úřadu energie z námořních reaktorů, zkoumají možnost rozvoje vesmírného jaderného reaktoru, který bude zásobovat energií budoucí výzkumné sondy, s významným nárůstem energie a pohonu kosmické lodi. Cílem je, vidět misi, opouštějící naší Sluneční soustavu a zvýšit znalosti získané z každé mise.


 

BC 303 Refit-B




Hlavní charakteristika:


Délka: 241 m
Šířka: 94 m
Výška: 71 m





počet stíhaček:

8 F 302


výzbroj:

8 railgunů
16 raketových sil
2 ZT-guny mk.I
1 ZT-gun mk.II



obrana:

triniový trup
asgardské štíty



pohon:


asgardský hyperpohon
podsvětelné motory



zdroj energie:

3 naquadahové generátory mk.II



Potom co byl postaven Daedalus upadl význám BC-303 jako bojového plavidla. Proto bylo rzohodnuto provést úpravu této lodě aby se alespoň částečně přiblížila Daedalovi. Hlavní úpravy se kromě několika drobností týkaly motorů a zbraňového systému a energie. Byly namontovány výkonější pohonné jednotky. Počet Railgunů byl zvýšen na osm a nyní mohou být ovládany manuálně ze střeleckých pozic. Také byly do lodě namontovány dva ZT-guny mk.I a jeden mk.II. Energetická kapacita byla zvýšena pomocí 3 naq. generátorů mk.II. Vnější vzhled se přísliš nepozměnil.
 

 

Vesmírná stanice Midway 

Popis

Midway byla vesmírná stanice, která byla umístěna zhruba uprostřed mezi Mléčnou dráhou a galaxií Pegasus a byla zapojena do mezigalaktického mostu bran, který vytvořili Dr. Rodney McKay a plukovník Samantha Carterová. Sloužila tedy jako jakási přestupní stanice, při cestování mezi oběma zmiňovanými galaxiemi. Nebyla nikterak veliká a byla postavena za pomoci pozemské technologie, popřípadě upravené cizí technologie. Výjimku tvořily dvě hvězdné brány, které byly vzaty z obou galaxií, a každá byla umístěna na jednom konci stanice. Tato brána z Pegasu byla také trochu zvláštní tím, že měla jen osm chevronů, místo devíti, ale je známo, že některé brány v galaxii Pegasus měly jen 8 chevronů, obzvláště orbitální.

Interiér

Strukturálně byla tedy stanice postavena kolem dvou hvězdných bran a jejímu interiéru dominuje jedna obsáhlá místnost s bránami. Podél obou stran struktury byly ovšem také nainstalovány izolované místnosti, rozdělené do dvou pater. Samotné brány se nachází mezi těmito úrovněmi a jsou přístupné pomocí rampy, jako v SGC. Vzhledem k tomu, že jsou obě brány vůči sobě v docela těsné blízkosti a mezi galaxiemi, tak aby správně systém mohl fungovat, nemohly zde být brány z jedné galaxie, ale jedna z galaxie Pegasus a druhá z Mléčné dráhy, pomocí nichž se může vytáčet příslušná galaxie. Jiné ostatní místnosti zahrnovaly malou obytnou místnost pro personál a cestující mezi galaxiemi, jakož i alespoň jednu zbrojnici. Operace hvězdných bran byly kontrolovány z řídící místnosti na horní úrovni stanice. Tam také byla přechodová komora, která zahrnovala skafandry a Puddle Jumper v případě evakuace (SGA 4x17 – Přestupní stanice).

Historie

V době, kdy byl mezigalaktický most dokončen v roce 2006, vesmírná stanice existovala jen jako kosterní rámec, postavený kolem dvou hvězdných bran, koncových bodech částí mezigalaktického mostu Mléčné dráhy a galaxie Pegasus. Bylo stanoveno také dost prostoru, poskytnutého pro Jumper mezi oběma bránami. Když Asuřané krátce převzali kontrolu nad Atlantis v roce 2006, generál Hank Landry měl plán zničit neúplnou stanici hlavicí Mark IX. Tento plán se ovšem neuskutečnil, když se jim podařilo získat Atlantis zpět a stavba stanice pokračovala (SGA 3x10 – Návrat, 3x11 – Návrat).

Do konce roku byla stanice dokončena do té míry, že podporovala život a na konečnou fázi stavby osobně dohlížela plukovník Samantha Carterová a Dr. Bill Lee. Během tohoto úsilí umělá gravitace krátce selhala, ale byla nakonec opravena. Se stanicí a lokalitami galaxie Pegasus, bylo možné komunikovat v reálném čase. Když Atlantis musela opustit Lanteu a následně nedorazila na plánovanou planetu M12-578, loď Apollo o tom stanici informovala a komunikovala nadále se stanicí při jejich hledání (SGA 4x01 – Unášení proudem).

Po propuknutí viru na Atlantis, cestování mezi galaxiemi vedlo pouze přes stanici Midway s 24 hodinovou karanténou, uvalenou na každého cestovatele (SGA 4x08 – Věštec).

Zatímco expedice Atlantis pracovala společně s Wraithem (později pojmenovaném Todd), naboural se do počítače McKaye a zjistil informace o stanici. Todd se podělil o tyto informace s ostatními Wraithy, nebo mu byly odcizeny a o několik měsíců později se skupině Wraithů podařilo nabourat jedno DHD na okraji galaxie Pegasus a vytočit Midway. Přišli na stanici a podmanili si ji. Když získali kódy k ovládání, podařilo se jim vytočit Zemi, kde omráčili všechny v SGC a nažili se ho zmocnit. Byli ovšem na Zemi sledováni Rononem a Teal'cem, kteří je nakonec všechny pobili, když byli na návštěvě Midway v rámci přípravy Ronona na nadcházející rozhovor s IOA. Před tím, než bylo posláno více Wraithů na Zemi, dorazil na stanici plukovník Sheppard s jeho týmem a všechny Wraithy na stanici pobili, ale během tohoto průběhu byla nedopatřením aktivována autodestrukce Kavanaghem. Vzhledem k tomu, že nešla zastavit, posádka stanice byla evakuována na Jumper a později zachráněna Daedalem, když se vracel na Atlantis s Rononem zhruba o týden později. Stanice byla zničena (SGA 4x17 – Přestupní stanice).

Není známo, zda byla pak stanice znova postavena, ale v alternativní časové linii téměř o rok později, to nebylo (SGA 4x20 – Poslední muž).

 

RFS Korolev 

Stručný popis

Korolev, byla v řadě třetí mezigalaktickou bitevní lodí třídy 304 Daedalus, postavenou Tau'ri. Stejně jako jeho sesterské lodě, byl Korolev postaven Spojenými státy americkými. Loď byla dána Ruské Federaci, výměnou za stálé vlastnické právo na hvězdnou bránu. Loď musela kvůli hrozbě invaze Oriů jít do služby asi o rok dříve, než původně měla (SG-1 9x19 – Křížová výprava).

Známá posádka
Plukovník Chekov – velitel lodi

Historie

Před jeho první a poslední misí byla dána loď Rusku, aby USAF měla kontrolu nad bránou Alfa, kde dostala i své jméno. Velel ji plukovník Chekov a jen co byla v základu postavena, musela hned vyrazit na první misi, protože byla objevena seperbrána na P3X-229. Cestou tam nabral na Kamelotu plukovníka Mitchella a Dr. Daniela Jacksona a připojil se tam k Odyssee a flotile lodí Asgardů, svobodných Jaffů a Luciánské aliance, k obraně Mléčné dráhy před křížovou výpravou Oriů. Přiletěla jen pár chvil před tím, než byla superbrána aktivována a přiletěli přes ni 4 válečné lodě Oriů. Orijské lodě poslali textovou zprávu flotile lodí, kterou zachytilo několik lodí, včetně Koroleva. Daniel Jackson na palubě reagoval na tuto zprávu a Korolev otevřel komunikační kanál a poslal odpověď, která zahrnovala citaci z knihy počátku. Navzdory všem podniknutým akcím, aby se zabránilo konfrontaci, bitva stejně začala. Orijské lodě začali střílet ze svých mocných energetických zbraní, které byly schopny zničit všechny lodě, nechráněné asgardským štítem, na jeden výstřel. Korolev a Odessea byly mezi prvními loděmi, které jejich energetické zbraně zasáhly, ale vzhledem k tomu, že je chránily asgardské štíty, byly schopny přežít několik zásahů.

Během bitvy objevil jeden z důstojníků Koroleva mírnou fluktuaci v orijských štítech, když zrovna střílely. Chtěli využít tuto slabost a plukovník Chekov nařídil, aby se pokusili přes fluktuaci jejich štítů poslat na loď jadernou hlavici. Tento pokus byl ovšem neúspěšný. Daniel pak navrhl použít transportní kruhy Koroleva, pro přepravu jaderné hlavice. Aby dokončili plán, šel Jackson do místnosti s kruhy, kde se připravovala hlavice, a provedl kalibraci kruhů. Plukovník Chekov zároveň nařídil přiblížit se blíže k orijské lodi, aby byly na dosah kruhů. Avšak než mohl být tento plán proveden, dvě orijské lodě zaměřily Koroleva zároveň. Dvě po sobě jdoucí střely byly příliš pro loď a ta bezprostředně po tom vybuchuje v obrovské explozi. Nakonec to tedy Jackson s hlavicí nestihne, ale jen těsně sám unikne kruhy před destrukcí Koroleva (SG-1 9x20 – Kamelot).


Pouze 6 členům posádky Koroleva se podařilo uniknout z lodi před destrukcí, pomocí transportního systému na palubu Odyssey. Plukovník Mitchell, který byl již v F-302, připraven vést letku na orijské lodě, byl schopný ještě vzlétnout těsně před tím, než byl Korolev zničen. Dr. Jacksonovi se podařilo přes transportní kruhy dostat na válečnou loď Oriů, na tu, kde byla Vala, což také zjistili z černé skříňky Koroleva, kterou se podařilo najít Odyssee (SG-1 10x01 – Z masa a kostí).

Poznámky
Loď byla pojmenována po Sergey Korolyovovi (často překládaný také jako Sergei Korolev), který stál v čele sovětských raketových inženýrů a projektantů v době studené války mezi USA a SSSR v roce 1950 a 1960. Byl také zakladatelem sovětského kosmického výzkumu.
Na můstku Koroleva byla za velitelským křeslem hvězdná mapa spíše více podobná té, která byla na Prométheovi, než na ostatních lodích této třídy. Byla totiž o dost užší, než mají normálně lodě třídy 304 Daedalus.

 USS Apollo

tručný popis

Apollo je čtvrtou lodí třídy 304 Daedalus, postavenou Spojenými státy a třetí, kterou provozuje USAF (letectvo Spojených států). Lodi je přidělena druhá taktická letka F-302. Stejně jako jeho sesterská loď Daedalus, byla loď poslána do galaxie Pegasus, krátce po jejím uvedení do provozu a poskytuje tedy pomoc expedici Atlantis.

Známá posádka
Velící důstojníci
Plukovník Abraham Ellis (2007 – současnost)
Ostatní posádka
Major Kevin Marks – navigátor a zbraňový důstojník
Kapitán Pat Meyersová – navigátor

Historie

Loď byla akorát uvedena do provozu, když několik orijských lodí směřovalo směrem k Zemi. Byla poslána, aby bránila Zemi před touto hrozbou. Nicméně k boji nikdy nedošlo, protože orijské lodě zůstali mimo sluneční soustavu, když prohlédli díky arše pravdy. Chvíli potom byla loď poslána do galaxie Pegasus, na pomoc expedici Atlantis, protože největší hrozba v Mléčné dráze byla zažehnána a tam ji potřebovali více (Hvězdná brána: Archa pravdy).

Na jeho první cestě k Atlantis, Apollo přiletěl předčasně, aby zapůsobili na Dr. Weirovou. Jeho první misí bylo zničit rozestavěnou flotilu lodí, které stavěli Asuřané na jejich planetě, a které měly být pravděpodobně použity k útoku na Zemi. K tomuto úkolu si Apollo přivezl v jeho pumovém hangáru na spodní straně lodi zbraňový systém Horizont, který měl být také poprvé vyzkoušen. Poté pozorovali z větší dálky následky výbuchu zbraně, zatímco bližší prozkoumání prováděl Sheppard v zamaskovaném Jumperu a po nalodění na palubu se Apollo vrátil na Atlantis.

Nedlouho poté se objevila na oběžné dráze Lantey malá družice a Apollo byl vyslán to prošetřit. Krátce po identifikaci družice, nesoucí hvězdnou bránu, byla loď zasažena silným energetickým paprskem, který Asuřané vystřelili přes červí díru spojující brány, než satelit zaměřil svou pozornost na samotnou Atlantis. Zbraně Apollo se ukázaly být neúčinné proti štítu satelitu a štíty Apolla byly rychle oslabeny. Apollo nebyl schopen přispět k obraně Atlantis. Když se Weirová rozhodla přemístit Atlantis na jiný svět, M12-578, Apollo evakuoval všechny nepotřebné pracovníky z města a doprovázel ji do hyperprostoru (SGA 3x20 – Zaútočit první).

Když Apollo dorazil na určené místo setkání, Atlantis tam nebyla a tak kontaktovali stanici Midway, aby je informovala o situaci (SGA 4x01 – Unášeni proudem).

S pomocí plukovníka Carterové, byl senzorový rozsah lodi drasticky zvětšen, což jim umožnilo hledat Atlantis na trase mezi Lanteou a M12-578. Po úspěšném nalezení města, které ale bylo úplně jinde, než mělo být a zjištění, že se Sheppardův tým vydal na domovský svět Replikátorů Asuras, aby získal ZPM, vydal se Apollo za nimi, aby je zachránil. Po příletu loď krátce zaměstnala asuřanský křižník, ale rychle se stáhla, protože utrpěla vážná poškození. Jumper se Sheppardovým týmem ale zachrání a uniknou. Později, když Atlantis bezpečně přistála na planetě M35-117, Apollo zůstal nějaký čas na oběžné dráze planety, aby mohl poskytnout jakoukoli pomoc expedici v případě potřeby (SGA 4x02 – Záchranné lano).

Později Apollo cestuje společně s Daedalem na Atlantis, aby využily své nové asgardské paprskové zbraně, v boji proti flotile Replikátorů. Apollo a Daedalus spolu zničily celkem 7 nepřátelských lodí, než lodě Asuřanů ustoupily do bezpečí na svou planetu, aby rychle doplnili lodě, které byly zničeny. Apollo a Daedalus pak vedly úder spojené flotily lodí na jejich planetu, která zahrnovala 7 wraithských úlů a 6 lodí Cestovatelů, včetně jejich ukořistěné třídy Aurora. Tato flotila překvapila a zaměstnala lodě Asuřanů na orbitě, aby nemohly uniknout, zatímco McKay prováděl svůj plán dole na planetě, aby zlikvidoval Replikátory jednou provždy. Tento plán se podařil a skoro všichni Asuřané, až na jednu loď, která to celé pozorovala z dálky, byli zničeni (SGA 4x11 – Všechny mé hříchy budou vzpomenuty).

Počátkem roku 2008 byl Apollo povolán na Zemi a zůstal na její oběžné dráze, aby se připojil k pátrání lidí po jednom Replikátorovi, který jim unikl a volně se pohyboval na Zemi. Sloužil jako operační základna pro tým. Apollo nakonec zničil Replikátora tím, že ho transportovali do zemské atmosféry, aby tam při pádu na planetu shořel a byl vyřazen (SGA 4x15 – Vyděděnec).



Později v roce 2008, tvrdila Dr. Vanessa Conradová, že ji Apollo přepravil na Atlantis. Nicméně expedice Atlantis později zjistila, že to byla umělá inteligence přepravce semene, rasy zvané Sakkari, která byla na pokraji vyhynutí, a havarovali na planetě. Apollo pak převezl zařízení na jinou planetu v galaxii Pegasus, kde by mohlo plnit svůj účel a osévat jiné planety se životem (SGA 5x15 – Pozůstatky).

V roce 2009 Todd kontaktoval Atlantis, že jeho podřízený Wraith "Kenny" se vzbouřil a podařilo se mu využít několik ZPM na jednom wraithským úlu, ze kterého se pak stala nedobytná loď. Daedalus se ho sice snažil v galaxii Pegasus zastavit, ale neuspěl a úl poháněný ZPM se vydal na cestu k Zemi, protože zachytil zprávu z alternativní reality, ve které bylo umístění Země. Rodney ovšem dokázal vypočítat, kdy úl vystoupí z hyperprostoru před dosažením Země, kvůli regeneraci trupu. Oni pak o tom informovali SGC přes Atlantis, když byla komunikace opravena. V Mléčné dráze pak velel plukovník Ellis oběma pozemským lodím, Apollu a nové lodi Sun Tzu, aby se ZPM úl pokusili zastavit, ale obě lodě katastrofálně selhaly. Apollo byl ve špatném stavu a ještě musel evakuovat posádku ze zmrzačené lodi Sun Tzu, které unikala atmosféra. Apollo byl v takovém stavu, že by trvalo měsíc, než by se dostal k nějaké planetě s hvězdnou bránou. Plukovník Ellis po bitvě poslal ještě subprostorovou zprávu na Atlantis a SGC, o jejich neúspěchu (SGA 5x20 – Nepřítel před branami).

Poznámky
Tato loď byla pojmenována po řeckém bohu umění, krásy a zdraví. Apollo byly také první vesmírná mise na Měsíc.
Předčasný přílet Apolla na Atlantis může znamenat, že jeho hyperpohon je trochu výkonnější než u Daedala, nebo plukovník Ellis jednoduše ždímal motory ještě více, než je obvyklé, protože i plukovník Caldwell to dělal často, vzhledem k naléhavosti mise (SGA 2x11 – Úl, 2x13 – Kritické množství).

PLA Sun Tzu

Stručný popis

Sun Tzu je pátá pozemská válečná loď třídy 304 Daedalus, která vstoupila do služby v roce 2009. Je to první loď, která má celou vlastní posádku z Číny.

Posádka

Posádce této lodi se mnoho neví, ale je nanejvýše pravděpodobné, že všichni z posádky pocházejí z Čínské lidové republiky.

Historie

První mise Sun Tzu proběhla počátkem roku 2009, kdy se připojila k Apollu, aby se společně pokusily zastavit wraithský úl poháněný ZPM na okraji naší Galaxie, když úl musel udělat krátkou zastávku a opustit hyperprostor. Byly ovšem neúspěšné v zastavení ZPM úlu, kvůli jeho téměř neproniknutelnému trupu. Obě lodi utrpěly velké škody a Sun Tzu na tom byla ještě hůře než Apollo. Když z lodi začala unikat atmosféra, posádka musela opustit loď a jít na Apollo, který měl vážné poškození pohonu a byl měsíc od nejbližší planety s hvězdnou bránou. Plukovník Ellis z Apolla hlásil následky bitvy do SGC na Zemi a Atlantis, prostřednictvím subprostorové zprávy. Osud této lodi je neznámý, pravděpodobně byla neopravitelná a zanechána na místě bitvy (SGA 5x20 – Nepřítel před branami).

Poznámky
Loď byla pojmenována po čínském generálovi, jednomu z největších vojenských stratégů všech dob, Sun Tzu, autor knihy "Art of War", stará kniha o vojenské strategii. 

USS George Hammond (Phoenix)

Stručný popis

Loď George Hammond, dříve známá jako Phoenix, je šestou a zatím poslední válečnou lodí třídy 304 Daedalus, dokončenou v roce 2009. Lodi byla přidělena druhá taktická letka F-302. Loď se jmenovala původně Phoenix, ale byla přejmenována na počest generála George S. Hammonda a velí jí plukovník Samantha Carterová.

Známá posádka
Velící důstojníci
Plukovník Samantha Carterová (2009 – současnost)
Ostatní posádka
Major Kevin Marks – pilot a zbraňový důstojník
Kapitán Pat Meyersová – lodní navigátor (v alternativní časové linii na Phoenixu)
Kapitán Dave Kleinman – lodní navigátor

Historie

V roce 2009, generál Jack O'Neill a Dr. Nicholas Rush kontaktovali Eliho Wallace a transportovali ho na palubu George Hammonda, který v té době byl na oběžné dráze Země, s úmyslem odhalit mu existenci programu hvězdné brány poté, co vyřešil antický matematický důkaz zakomponovaný do počítačové hry. Věřili, že když vyřešil tento důkaz, mohl by jim pomoci v aktivaci devátého chevronu hvězdné brány, protože vědci umístěni na základně Icarus na planetě P4X-351, tomuto problému věnovali měsíce a on to vyřešil hned. Proto měl být Eli přepraven Hammondem na základnu Icarus, aby viděl plody své práce a dále ho přesvědčit, aby se připojil k programu hvězdné brány. Ovšem planeta, na které základna Icarus byla, obsahovala radioaktivní naquadriové jádro, které by mohlo být nestabilní pro vytočenou příchozí červí díru, proto byla použita loď George Hammond, aby na základnu přepravila Dr. Rushe, Eliho, senátora Armstronga a Chloe Armstrongovou, namísto hvězdné brány.

Brzy po příchodu se ale základna dostala pod útok tří Ha'taků Luciánské aliance a George Hammond, který byl ještě na oběžné dráze planety, obdržel několik zásahů od útočící flotily a použil své railguny, aby je odrazil. Nicméně, mnoho menším transportním lodím, včetně smrtících kluzáků, které dopravovali vojsko na planetu, se podařilo bitvě uniknout a sestoupit na povrch planety. Aby řešili tento problém, George Hammond vyslal letku F-302, kterou doprovázely F-302 ze základny Icarus. Přestože Hammondovy štíty byly schopny ochránit loď proti náporu, utrpěl jen menší poškození. Chvíli před tím, než se naquadriové jádro planety dostalo do kritického stavu, což následně vedlo k explozi planety, Hammond zavolal zpět všechny F-302 a ustoupil do hyperprostoru, takže všechny nepřátelské lodě byly zničeny explozí. Během útoku a evakuace základny, se nepodařilo Hammondovi proniknout přes štíty základny a transportovat tak personál na palubu z planety. Brzy na to pak plukovník Carterová informovala generála O'Neila o bitvě s tím, že není znám status personálu základny, který vytočil adresu s devíti symboly místo na Zemi, během evakuace (SGU 1x01 – Air).

Koncem roku 2009 byl Hammond na oběžné dráze Země, když šel Nicholas Rush pomocí komunikačních kamenů tajně v těle plukovníka Telforda, infiltrovat Luciánskou alianci na Zemi. Když jeho krytí bylo odhaleno a byl zajat vůdkyní Aliance, Kivou, Hammond nebyl schopen Rushe transportovat, kvůli rušícímu zařízení. Později byl Hammond poslán na základnu Aliance, jejíž umístění získali od Telforda na Destiny, aby zabránili vojákům Aliance vytočit Destiny, což byl úkol, který byl nucen pro ně Rush udělat, protože Destiny moc chtěli získat. Poté co Hammond vyskočil z hyperprostoru, prozkoumal senzory planetu a zjistili, že má naquadriové jádro podobné, jako na planetě P4X-351, kde bývala základna Icarus a tím mohla Aliance získat dostatečný energetický výkon, aby mohla na bráně vytočit 9 symbolů.

Po zjištění, že Luciánská aliance také používá rušící zařízení zde na jejich základně na povrchu planety, nemohli Rushe transportovat a George Hammond vyslal F-302, aby zaměstnali pozemní síly Aliance a mohli Rushe zachránit. Ovšem odpovědí na útok F-302 bylo, že Kiva nařídila vytočit devítimístnou adresu na Destiny a nařídila jejímu vojsku projít bránou a napadnout její posádku. Po několika minutách se jádro této planety stalo také nestabilní a celá planety explodovala. Sotva se podařilo uniknout výbuchu a Hammond byl nucen rychle ustoupit do hyperprostoru, ale ne dříve, než zavolali zpět své F-302 z povrchu. Byli ovšem nuceni opustit dvě F-302, které byly zničeni i s piloty, aby Hammond sám nebyl zničen výbuchem planety (SGU 1x18 – Subversion, 1x19 – Incursion).
Phoenix v alternativní realitě

V alternativní realitě se loď jmenovala stále jako původně v naší realitě, tedy Phoenix. Byla zde také šestou postavenou lodí třídy 304 Daedalus. Phoenix operoval v galaxii Pegasus na podporu expedice Atlantis a velela mu také plukovník Carterová. Podle Dr. McKaye, asgardské systémy lodi nebyly plně funkční, když vstoupila do služby. Mnoho členů expedice pracovalo celé dny a noci, aby ji plně zprovoznili. Loď měla na můstku asgardský terminál na místě, kde měla být normálně hvězdná mapa a můstek byl podobný spíše místnosti s asgardským počítačovým jádrem na palubě Odyssey.

Jakmile byla nová loď připravena, plukovník Carterová převzala velení a byla vyslána na misi, na které měla postupně ničit lodě Michaela a chránit lidskou populaci na planetách po celé galaxii. Pomocí partyzánské války, Phoenix uspěl ve zničení mnoho úlů Michaela. Bohužel pak Michael vtáhl Phoenix do pasti a se třemi jeho úly ho přepadl. Když byla loď vážně poškozena a motory byly v kritickém stavu, posádka byla transportována dolu na planetu, zatímco Carterová zůstala na palubě a otočila loď na jeden úl v sebevražedné misi. Výsledná exploze zničila Phoenix a všechny tři úly Michaela (SGA 4x20 – Poslední muž).

Poznámky
Původní jméno lodi "Phoenix", pochází z legendárního ptáka stejného jména. Bylo řečeno, že Phoenix žil dlouhý život, po jeho smrti vzplanul a byl znovuzrozený.
V naší časové linii se loď původně jmenovala také Phoenix, ale po smrti herce Don S. Davise a následně tedy smrti jeho charakteru ve Hvězdné bráně, generála George S. Hammonda, byla loď přejmenována po něm na jeho počest.
Oranžový osvětlený panel na můstku George Hammonda, který představuje hvězdnou mapu a je za křeslem velícího důstojníka, vyčnívá vpřed daleko méně, než odpovídající panel na jiných lodích 304. Tento panel na Hammondovi více připomíná ten na Prométheovi, akorát obrácený o 90°. 

Eurocopter AS 355 F2

 

Popis

Eurocopter Ecureuil (veverka) ve verzi AS 355, která je dvoumotorová, je lehký vrtulník, vyráběný francouzskou firmou Aérospatiale, která je dnes členem skupiny Eurocopter Group. Vývoj začal na počátku sedmdesátých let za účelem nahrazení modelu Alouette II a první let se uskutečnil 27. Června 1974. Dvoumotorová verze AS 355, byla licenčně vyráběna brazilským závodem Helibras. Tato dvoumotorová verze se dělí ještě na několik dalších verzí, z nichž nás zajímá verze F2. Je to vylepšená verze, vybavená motorem Allison C20F, dokonalejšími listy hlavního rotoru s vyšší vzletovou hmotností a má hydraulické akumulátory pro lepší kontrolu ocasního rotoru.

Tímto vrtulníkem letěli generál O'Neill a major John Sheppard na antickou základnu, která se nacházela v Antarktidě. Dr. Daniel Jackson si Jacka vyžádal, protože odhalil tajemství ztraceného města a jeho polohu. Při cestě tam se ale dostali do menších potíží, protože na základně zrovna testovali ovládací křeslo Antiků a když si do něj sedl Dr. Carson Beckett, nechtěně vypustil jednu antickou střelu a ta se stala neovladatelná, protože neměl silný gen ATA a ztratil kontrolu. Střela málem sestřelila tento vrtulník, ale nakonec byla vypnuta akorát včas a dopadla neaktivní hned vedle vrtulníku, který už byl tou dobou na zemi.
 

MIG - 29

 

Popis

MiG-29 je moderní ruské jednomístné, nadzvukové stíhací letadlo vytvořené pro získání a udržení nadvlády ve vzduchu. MiG-29 byl vyvinutý počátkem 70. let 20. století v konstrukční kanceláři inženýra Mikojana ze společného prototypu, ze kterého se vyvinul i MiG-23 a později MiG-27. Měl nahradit rychle zastarávající letouny MiG-21 a být potenciálním soupeřem amerického letounu F-15. Podle požadavků sovětského generálního štábu, měla mít rychlost Mach 2+ ve vodorovném letu, vynikající manévrovací schopnosti, velký dolet, schopnost používat i neupravené vzletové plochy a silnou výzbroj.

Sovětské letectvo ho začalo používat v roce 1983. První zmínky a spekulace se v západním tisku objevily už v roce 1979. Západní veřejnost ho mohla poprvé spatřit ve Finsku v červenci 1986. Na leteckém dni v anglickém Farnborough. V září 1988 okouzlil svými výkony a letovými vlastnostmi také odborníky. MiG-29B se vyráběl v několika verzích, včetně dvojmístné. Byl exportován do většiny zemí Varšavské smlouvy. Mnoho zemí si tyto stroje stále cení a snaží se je dále vylepšovat.

MiG-29 je samonosný, dvoumotorový hornoplošník. Trup tvoří celokovová skořepina. Menší část povrchu je na exponovaných místech tvořená kompozitními materiály. Trup je celkově pojat jako vztlakové těleso s dvěma vírovými přechody u křídel. Trup tak tvoří téměř polovinu vztlaku celého letounu. Díky těmto vlastnostem má MiG-29 obrovský přebytek tahu a vztlaku, což je základní předpoklad pro úspěšný manévrový boj.

V alternativní časové linii, během obléhání Země Goa'uldy, pomohlo několik těchto letadel SG-1 a zničily letku smrtících kluzáků, které SG-1 pronásledovaly. Pak jim kryli záda, než dorazili na místo určení.
 

Přepravce raketoplánů (Boeing 747-100)

 

Popis

Přepravce raketoplánů (SCA), jsou dvě značně modifikovaná dopravní letadla Boeing 747, která NASA používá k dopravě svých orbitálních raketoplánů. Jedním z nich je model 747-100, zatímco druhý je krátkého dosahu 747-100SR. SCA se používá k přepravě raketoplánů z místa přistání zpět na startovací komplex v Kennedyho vesmírném středisku, nebo přesněji z jiných lokalit, které jsou příliš vzdáleny pro převoz raketoplánů pomocí pozemní přepravy. Raketoplány jsou umístěny na vrchu letadla na úchytech, kam ho ze země zvedají.

Tento letoun byl použit k přepravě X-302, ke které byla ještě připevněna aktivní brána, když přes ni na Zemi útočil Anubis antickým zařízením, které ničí hvězdné brány. Museli trochu modifikovat úchyty, aby na něj X-302 mohli připevnit, protože je menší než raketoplán. Letadlo muselo s X-302 vystoupat do výšky 10 000 m, aby X-302 stačilo palivo na únikovou rychlost ze Země, protože s připevněnou bránou bylo moc těžké.
 

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS)

 

Popis

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), je výzkumné zařízení a vesmírná stanice, která se nachází na oběžné dráze Země. Mezinárodní vesmírná stanice je v současné době jediná trvale obydlená vesmírná stanice. První díl stanice, modul Zarja, byl vynesen na oběžnou dráhu 20. listopadu 1998. Od 2. listopadu 2000, kdy na stanici vstoupila první stálá posádka, je trvale obydlena alespoň dvoučlennou posádkou, která se každých 6 měsíců obměňuje. Stanice je umístěna na nízké oběžné dráze Země ve výšce kolem 350 km s periodou oběhu 92 minut a rychlostí okolo 7700 m/s (27 720 km/h).
Historie

Dne 20. listopadu 1998 odstartovala raketa Proton se zmiňovaným modulem Zarja. Stavba ISS byla zahájena. O 16 dní později se se Zarjou setkal raketoplán Endeavour a ve svém nákladovém prostoru k ní připojil modul Unity. Modul Zarja původně sloužil pro zajišťování telekomunikačních služeb a řízení letu. Později by měl sloužit především jako skladovací prostor a zásobník. Modul Unity slouží jako křižovatka modulů. Může k němu být připojeno až 6 dalších modulů. Již vypuštěné moduly nebyly schopny udržet potřebnou dráhu a byly nutné časté korekce. Čekalo se na další plánovaný modul - ruská Zvezda. Opět finanční potíže způsobily zpoždění jejího vypuštění a tím i pokračování ve výstavbě. Modul byl vypuštěn až 12. července 2000 a připojen k modulu Zarja, aby tak tvořil základ ruské části stanice. Tento servisní modul slouží jako dočasný obytný prostor a zajišťuje dodávky elektrického proudu, telekomunikaci s pozemními středisky a korekce dráhy. Již 2. listopadu 2000 mohla stanici navštívit první stálá posádka. Jejím hlavním úkolem byla aktivace a zabydlení stanice. Kosmonauti dále vybalovali uložené zásoby a zařízení. Museli se také připravit na přijetí raketoplánu Atlantis s novým modulem Destiny. Tento modul byl připojen 10. února 2001 k modulu Unity. Modul Destiny je hlavním centrem vědeckých experimentů na stanici. Kosmonauti oživili modul a dále čekali na raketoplán Discovery, který 10. března přivezl novou posádku a nákladní modul Leonardo. Raketoplán modul plný odpadu odvezl zpět spolu s první posádkou. Další důležitou součástí je kanadský robotický manipulátor Canadarm2, který přivezl raketoplán Endeavour 16. dubna 2001. Robotický manipulátor je dlouhý 17,6 m, slouží k přemisťování lidí i nákladu podél příhradové konstrukce. Pro jemné a přesné montážní práce je možné k manipulátoru připojit robotickou nástavbu Dextre. Po havárii raketoplánu Columbie v roce 2003 došlo k několikaletému pozastavení letů raketoplánů a výstavba stanice tak nabrala téměř 3 leté zpoždění. Takto byla ISS viděna v seriálu. Výstavba pak samozřejmě pokračovala dál, ale až v roce 2007. Měla by být dokončena v roce 2010, ale pravděpodobně se to ještě zpozdí.

V roce 2004 po bitvě u Antarktidy byl na palubě ISS zrovna ruský tým, který upravoval oběžnou dráhu stanice, aby se zabránilo srážce s nějakými troskami lodí Anubise, které zbyly po bitvě, a bylo jich na oběžné dráze spousta. Na palubě stanice, vědomí Anubise zabralo tělo Anatola Konstantinova, aby se mohl vrátit na Zemi a odejít bránou.
 


SG-Portál.eu